Chystá se radikální plán: Migranti dostanou na dávkách méně peněz než Němci

Německo možná změní současný systém rozdělování sociálních dávek. Politici z CDU a CSU kvůli stále rostoucímu počtu zahraničních příjemců státní podpory chtějí podle německého deníku Bild prosadit radikální změny, které by vedly k zavedení dvoustupňového systému sociálních dávek. To v podstatě znamená nižší dávky pro uprchlíky a vyšší dávky pro německé občany.

Předseda frakce CSU ve Spolkovém sněmu Alexander Dobrindt například uvedl, že je nezbytné vytvořit nový systém sociálních dávek speciálně pro žadatele o azyl. Těch v zemi žilo před dvěma lety asi 1,5 milionu. Vyřešilo by to podle něj problém s neustále narůstajícími náklady spojenými se sociální podporou a rostoucím podílem zahraničních příjemců. Polovina příjemců sociálních dávek v Německu jsou totiž dnes cizinci. Ještě v roce 2010 jich byla pouze pětina.

Jedním z hlavních argumentů pro přijímání uprchlíků přitom po vypuknutí migrační krize v roce 2015 byl, že nově příchozí budou výrazně přispívat do sociálního systému, čímž pomohou například ke stabilizaci penzijního systému. Podle propočtů renomovaného ekonoma z Freiburgu Bernda Raffelhüschena se ale ukázalo, že integrace více než milionu uprchlíků znamená vysoké náklady na financování sociálního státu a výplatu důchodů nedokáže kompenzovat, naopak zůstává čistě nákladovou položkou. To znamená, že na ně běžní Němci doplácí.

Ekonom v článku publikovaném v ekonomickém deníku Handelsblatt, na který začátkem roku upozornil server Hrot24, spočítal, že v letošním roce vláda Olafa Scholze z SPD vyplatí z rozpočtu na integraci imigrantů padesát miliard eur bez započtení nákladů na sociální systém. Migrační politika je podle něj „velmi hloupě nastavená“, protože se nezaměřuje na kvalifikované odborníky.

Statistiky, se kterými pracuje Bild, navíc ukazují, že se počet německých příjemců sociální podpory snižuje, zatímco počet zahraničních příjemců roste. Letos na jaře úřady evidovaly odchod přibližně 26 010 německých příjemců podpory a nárůst 61 034 zahraničních příjemců ve srovnání s předchozím rokem. Tento trend posiluje argumenty pro zavedení dvoustupňového systému, který by lépe reflektoval aktuální demografické a ekonomické podmínky.

Politik Alexander Throm z CDU například navrhuje, aby nezaměstnaní migranti museli povinně nastupovat na veřejně prospěšné práce. Dopoledne by se mohli věnovat studiu jazyka a odpoledne by se mohli podílet na údržbě veřejných prostranství, jako jsou třeba parky. Změna přístupu by podle něj moha zlepšit nejen integraci žadatelů o azyl, ale také zajistit, aby každý příjemce státní podpory přispíval společnosti.

Na rostoucí podíl zahraničních příjemců dávek upozorňují i další Thromovi kolegové. Odbornice na pracovní a sociální oblasti Jana Schimke říká, že migranti chtějí do Německa právě kvůli jeho štědrému sociálnímu systému, ale jejich zapojení do trhu práce je stále mnohem složitější než u lidí bez migračního původu.

Navrhované změny vzbuzují kontroverze nejen mezi politiky, ale také širokou veřejností. Zatímco někteří vidí v reformách nezbytný krok k udržení finanční stability sociálního systému, jiní varují před možnými sociálními důsledky a rizikem zvyšování napětí mezi místními obyvateli a uprchlíky. Budoucnost navrhované reformy bude v každém případě záviset na schopnosti politiků z různých frakcí najít vyvážený kompromis.

Nicméně je tu ještě jeden aspekt, na který upozornil ve středu deník Bild. Vládní koalice nedávno prosadila daleko rychlejší získávání německého občanství pro migranty a přistěhovalce. Nový naturalizační zákon platí teprve čtyři týdny, a počet žádostí již výrazně vzrostl. Z části by tak vlastně došlo v otázce dávek jen k přesunutí položek v rozpočtu.