Sfinga normalizace, která za nic nemohla

KOMENTÁŘ

Komentáře

Jiří Peňás 8. února 2023

Lubomír Štrougal KSČ

Související články

Hlavní zprávy

Putin se chystá do Jižní Afriky. „Pokus o jeho zatčení se rovná vyhlášení války“

PUTINŮV ZATYKAČ

čtk

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území, řekl podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás s ...

23. března 2023

19:26

Železná tyč převychovávala malé Ukrajince na „děti Ruska“. Domů se jich vrátilo 17

DEPORTACE DĚTÍ

23. března 2023

18:43

Problémy s porodností vyřeší umělá inteligence

Jiří Peňás

23. března 2023
00:01
Policie, exkluzivní dodavatel contentu

Martin Weiss

23. března 2023
00:01
Polsko se hlásí o vůdcovství EU

Ondřej Šmigol

22. března 2023
00:01
Strmý propad porodnosti trvá

Daniel Kaiser

22. března 2023
00:01
Německo ztrácí, střední Evropa sílí

Dalibor Balšínek

21. března 2023
00:01

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Putin se chystá do Jižní Afriky. „Pokus o jeho zatčení se rovná vyhlášení války“

19:26

23. března 2023
19:26
Železná tyč převychovávala malé Ukrajince na „děti Ruska“. Domů se jich vrátilo 17

18:43

23. března 2023
18:43
Knihovna Václava Havla vyhlašuje Cenu Toma Stopparda za rok 2023

18:26

23. března 2023
18:26
Teploty překročily dvacítku, padaly rekordy. O víkendu se ochladí a bude sněžit

18:05

23. března 2023
18:05
„Držhubné“ pro šéfa Úřadu práce prošetří policie. „Postupoval jsem podle zákona,“ tvrdí Jurečka

17:23

23. března 2023
17:23
Češi ze Škody Auto stále jednají o bonusech, Němci dostanou přes 87 tisíc

16:41

23. března 2023
16:41
Tajemnné těleso Oumuamua. Teorie o UFO u některých vědců stále žije

15:51

23. března 2023
15:51
Moskva se zajímá o prohlášení českého prezidenta k válce na Ukrajině

15:25

23. března 2023
15:25
Obelix pojídající divočáky má problém. Tlak na bezmasou dietu sílí i v komiksu

14:48

23. března 2023
14:48
Čtyři slovenské stíhačky MiG -29 už jsou na Ukrajině

14:27

23. března 2023
14:27

Další zprávy

Zemřel Lubomír Štrougal, který samozřejmě za nic nemohl. Bylo mu skoro sto, takže si tu nevinu užíval hodně dlouho. Po listopadu 89 se dokonce rozvedl a znovu oženil, dlouho vypadal velmi zachovale, takový čiperný stařík s dlouhým nosem, ošlehaný čerstvým vzduchem z Jizerek, po kterých jezdil ještě nedávno na běžkách. Třicet let chytře odmítal interview, pak napsal paměti, ve kterých neřekl vůbec nic, což mnozí zase považovali za velmi chytré. Když už jel do Prahy, tak k soudu, kde se po nějaké době vždycky zjistilo, že se s ním nedá nic dělat.

To byla vždycky legrace, zkusit soudit Štrougala. Složitě se dalo něco dohromady, nějaké komplikované obvinění, že třeba podloudně měl vyzbrojit Lidové milice, takové SA strany. Jenže pak se přišlo na to, že to dělal podle platných zákonů, takže z toho nic nebylo. Ty zákony si přitom komunisti napsali, takže vlastně kdyby ty Lidové milice nevyzbrojoval, tak by ty zákony ještě porušoval. Takže bylo po souzení.

Nebo to střílení na hranicích, to se taky dělo podle platných zákonů, takže jak by se to mělo asi soudit? Správně ho měli ještě dostatečně vyznamenat za dodržování zákonů a ústavy, kde si sami komunisti napsali, že z téhle země udělají něco jako kárný tábor. Nějakým nedopatřením se pak sice po listopadu přijal zákon o protiprávnosti toho režimu, jenže jeho udržování soudit už nešlo, protože to se konalo podle práva. Tak to bylo a je ve vztahu ke „komunistické“ minulosti ve všem, což možná mělo svou logiku, ale nikdo se pak nemohl divit, natož rozčilovat, že Štrougal měl tak hezké a příjemné stáří. Kdo by mu ho nepřál?

Štrougal byl vlastně taková sfinga normalizace. I v těch svých pamětech napsal, že ani on neví, proč se stal předsedou vlády právě on, ale když ho jím udělali, tak jím byl. Působil tak koženě, že se věřilo, že za tím něco je, nějaký tajný a skrytý život Lubomíra Štrougala. Ten tajný život (s herečkami, zpěvačkami etc.) mu lidi přáli, aby aspoň trochu byla legrace a něco na těch lidech zajímavého. Lidé proti němu vlastně ani nic moc neměli, možná jim byl i jaksi sympatický, a to i těm, kteří jinak měli dost důvodů ten režim, v jehož čele stál dvacet let, nesnášet.

Zajímavost toho režimu totiž byla, že tím, že byl dosazen ruskými tanky, zbavovalo to ty dosazené odpovědnosti a mohli sami dělat, že za to vlastně ani nemůžou. Něco podobného ostatně dělala i protektorátní vláda, která přitom byla v mnohem horší pozici a něco dělat se opravdu snažila. Tihle se snažili jen udržet, za což měli být politováni. Dokonce i na Husáka mnozí po roce 1989 hleděli jako na bezmocnou oběť, která tolik toho chtěla udělat jinak, ale nemohla. Na Štrougala platilo to samé.

Teď se v některých nekrolozích psalo, že vlastně byl reformátor a chtěl hodně věcí udělat jinak. Ale dvacet let tam seděl právě proto, že nic jinak neudělal. To je právě čím dál zajímavější na té době, která tak rychle odplouvá do dějin, že se teď čím dál častěji bude říkat, jak všichni chtěli a čekali na něco jiného, ale holt museli si počkat na těch místech. Případ nevinného Štrougala je vlastně prototypem. Není vyloučeno, že kdyby nějakým zázrakem se lidé dožívali třeba sto padesáti let, tak by Štrougal mohl být třeba v roce 2028 prezidentem.

Sfinga normalizace, která za nic nemohla

Související články

Hlavní zprávy

Podobné články