V Alžírsku otevřeli obří mešitu. Pojme 120 tisíc věřících

Alžírsko v neděli slavnostně otevřelo novou mešitu na pobřeží Středozemního moře, která je třetí největší na světě. Kvůli politickým otřesům se dokončení stavby neustále prodlužovalo a zdražovalo, informovala agentura AP.

Ve Velké mešitě v Alžíru, kterou od roku 2010 stavěla čínská firma, se nachází nejvyšší minaret na světě měřící 265 metrů. Alžírská stavba je také největším islámským duchovním stánkem mimo muslimská svatá města a její modlitebna poskytuje prostor pro 120 tisíc věřících. Moderní design spojuje podle AP arabské a severoafrické vlivy na počest alžírských kultur a tradic. Mešita také disponuje přistávací plochou pro helikoptéry a rozsáhlou knihovnou, která pojme na milion knih.

Slavnostní otevření mešity by mělo muslimy inspirovat "k dobru a umírněnosti", řekl Alí Muhammad Salabi, generální tajemník světové rady ulemů, která sdružuje muslimské učence a duchovní vůdce.

#Djamaa_El_Djazair... un #édifice_islamique imposant et une destination pour les étudiants en quête de savoir du monde entier
🔗 https://t.co/krauccGLNt pic.twitter.com/7IOCl8sAp8

— ALGÉRIE PRESSE SERVICE | وكالة الأنباء الجزائرية (@APS_Algerie) February 26, 2024

Propagace umírněné verze islámu je klíčovou prioritou pro alžírskou vládu od doby, kdy vláda potlačila povstání vedené islamisty v devadesátých letech, které uvrhlo zemi do krvavé občanské války.

Alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni sice nyní mešitu slavnostně otevřel, aby tak naplnil sliby a zpřístupnil ji s náležitou pompou, jednalo se ale víceméně o ceremoniální záležitost. Mešita je totiž pro mezinárodní turisty a státní návštěvy přístupná už přibližně pět let. Termín oficiálního otevření se také několikrát odkládal.

Načasování slavnostního otevření Velké mešity v Alžíru znamená, že do ní bude mít veřejnost přístup na noční modlitby v čase ramadánu. Muslimský posvátný měsíc začíná 10. března.

Kromě svých obrovských rozměrů je mešita známá také kvůli kontroverzím, které se s ní pojí. Ať už to je sedm let výstavby nebo její umístění v oblasti, kde je podle některých expertů značné riziko zemětřesení. Stát ve svém nedělním vyjádření na stránkách alžírské tiskové agentury APS tyto problémy popřel.

Alžířané ztratili s projektem obří mešity trpělivost už v průběhu jejího budování kvůli neustálému odkládání a zdražování. Výstavba stála podle oficiálních informací 898 milionů dolarů (téměř 21 miliard korun) a mnozí Alžířané říkali, že by raději měli za tu cenu v zemi čtyři nové nemocnice.

Mešita byla původně projektem bývalého alžírského prezidenta Abdal Azíze Butefliky a měla nést jeho jméno. Protesty v Alžírsku v roce 2019 ale prezidenta Butefliku po více než 20 letech vlády donutily rezignovat, a zabránily mu tak mešitu slavnostně otevřít a pojmenovat.

Velká mešita v Alžíru, spolu s významnou státní dálnicí a výstavbou milionu nových bytových jednotek, byly navíc za Buteflikovy éry doprovázeny řadou podezření z úplatků pro dodavatele, které údajně skončily v kapsách státních úředníků.