Vakcína proti covidu – horší, než jsme si mysleli

Máte studie, máte tvrdá fakta? To byl oblíbený způsob, jak utnout kritiky covidových opatření, lockdownů, tlaku na očkování, hlasy těch, kteří přitom třeba kritizovali jen na základě předběžné opatrnosti. Čerstvě vyšlo několik studií, které pro m-RNA vakcíny dopadají velmi špatně. Ale pozornost už se přestěhovala jinam, takže o těch studiích se nepíše ani nemluví.

Z univerzity Erlangen-Norimberk koncem roku vzešla práce o tvorbě protilátek typu IgG v organismu očkovaném vakcínou Pfizer. Tým pod vedením Pascala Irrganga objevil jev, při němž několik měsíců po druhé dávce začíná organismus tvořit jiný typ IgG (místo IgG1 a IgG2 je podtřída protilátek IgG3), v boji s nákazou koronavirem znatelně slabší. Ale při nákaze právě IgG4 své úspěšnější starší kolegy vytlačuje, tělo se tedy brání hůř a pomaleji. Ještě víc k horšímu se protilátky mění po boosterech.

Na webu JAMA, časopisu vydávaného Americkou lékařskou asociací, vyšla už v létě velká skandinávská studie formulující souvislost mezi vakcínou proti covidu a vyšším výskytem jak mozkové žilní trombózy, tak i trombocytopenie, což je nižší než žádoucí počet krevních destiček. Autoři Jacob Dag Berild a spol. k tomu došli na základě dat z Norska, Dánska a Finska.

V otevřeném dopise sedmi švédských lékařů, kde vyzývají svou vládu, aby okamžitě zastavila masové očkování posilující dávkou, najde zájemce odkazy hned na několik nedávných studií o korelaci mezi vakcínou proti covidu a nárůstem případů myokarditidy a také perikarditidy, tedy zánětu srdečního svalu a zánětu osrdečníku – obalu srdce.

Celý komentář si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.