Sedm tipů, jak být v roce 2024 konečně světoví

S úderem nového roku se rády skládají různá sebezlepšovací předsevzetí, čím radikálnější a v čím ostřejším protikladu s dosavadním způsobem života, tím lépe. Bylo by ale přízemní zůstat jen u závazků čistě osobních; vylepšovat je třeba také společnost, a to také nejlépe radikálně, řezem, neboť nenápadná každodenní evoluce, která v průběhu dějin relativně spolehlivě korigovala excesy a sociální patologie tak, jako řeka ohlazuje kamínky ve svém korytě, je marketingově blbě vytěžitelná; zato revoluce v tomto ohledu fungují bezvadně.

Jak tedy skokově vylepšit Česko, abychom se konečně posunuli na kýžený Západ? Vzhledem ke své setrvalé fascinaci wokismem si dovoluji navrhnout několik opatření. Sice nás nedovedou na Západ toho typu, za který moji rodiče cinkali na Letné, ale nešť; kdo se hádá o komáří řešeto, nemůže tančit s kozou u Podmokel. Chyť zajíce, ať ho máš.

Jaká témata tedy vyzdvihnout v novém, progresivnějším roce?

Jazyk

Ačkoli Evropský parlament silně doporučil používat genderově neutrální jazyk už před patnácti lety, čeština se stále zatvrzele brání svému rozčvaňhání, především proto, že v češtině je reálně nemožné vytvořit obecně přijatelné genderově neutrální tvary, ale také protože v realitě ani neexistuje žádný gender, kvůli kterému by bylo nutné češtinu rozčvaňhat. Přesto bych nám mluvčím češtiny rozhodně doporučila genderově neutrální jazyk přes nemožnost jeho tvorby a používání vytvořit a používat, protože obrok je obrok a hrách je hrách. Topůrkem věrtel nezakopeš.

Klimatické protesty

Procházky po pražské magistrále jsou možná slibným startem, ale co naplat, do extraligy apokalyptické hysterie nám chybí pořádná lepenice anebo pár pěkných zásahů v Národní galerii. Několikahodinová blokáda silničního tahu je zejména pro policisty a osádky ambulancí zastavených během výjezdu jedinečnou příležitostí konečně trochu zpomalit a třeba se i něco dozvědět o fosilních palivech a vlivu patriarchátu na konec světa pevně stanovený na rok 2027, protože loni nebyl a před pěti lety taky ne.

Gender

A dnes už není doba statických a neměnných kategorií, kdy A bylo jen A a B vždycky jen B; dnes dobře víme, že A může být často zároveň B a B zároveň A; že B může být B, ale i A a C; stejně jako C může být nejen C, ale i A, B a D; a že za jistých okolností může dokonce F být nejen O, Q, Y, ale třeba i Ř! Co dodat; můžeme se snad jen rozčileně ptát, jak je možné, že Havlovy postavy z roku 1963 se ve spletitostech genderu orientují podstatně lépe než většinový cis-současník, který stále tupě trvá na biologii, byť je dějinně překonaná. Takový kromaňonec by jistě i dnes tvrdil, že otěhotnět můžou jen ženy, jak bylo nedávno tázáno v písemce pro středoškoláky v Seattlu, a po právu by vyletěl – dobře mu tak – a nad nově povinnými vložkami a tampony na pánských záchodcích v Kanadě by snad jen protočil panenky. Nebo panáčky. Sami jistě cítíte, že to, co cítíte dnes, jste necítili včera, a to, co jste cítili včera, necítíte dnes, ale budete to cítit zase třeba zítra; zatímco to, co ucítíte pozítří, jste možná ještě vůbec nikdy nepocítili! Cítíte to? Bude Hugo Pludek tím, který Česku konečně osvětlí podstatu transgenderu?

Trigger Warnings

Související, zdánlivě drobná, ale důležitá kategorie především pro studenty humanitních věd a AVU. Rozumíme, každého raní něco jiného, všichni jsme různí, takže nikdo není stejný, leda snad hodně podobný, ale právě jenom tak, aby pochopil, že co neraní vás, jeho, ji nebo je, může ranit někoho jiného, kdo není stejný jako vy, anebo je právě úplně jiný.

Drag Queens pro děti

Iluzorní morální kompas většinové společnosti odmítá začlenit povedené představení drag queens do standardní nabídky pro dětského diváka, ale s takovou válku proti heteronormativitě nikdy nevyhrajeme. Ve Spojených státech jsou běžné a žádoucí. Učí děti inkluzivitě a sexuální diverzitě od raného věku, a co se v mládí… Jak se Teen Vogue svěřil aktivista a autor LGBT dětských knih, odpor rodičů je válkou proti imaginaci. Mně nic cizího není lidské. Dnes už se přece rozmarných rekvizit bát nemusíme!

Rasová diverzita

Odvážným osobním příkladem šla tuhle bostonská starostka, když na předvánoční večírek pozvala jen úředníky jiné než bílé barvy pleti. E-mail omylem unikl a způsobil nepěkné pozdvižení. Bílí zaměstnanci přitom vůbec nepochopili, že jim paní Wu jen dává atraktivní příležitost demontovat kolonialismus ze zálohy. Ani Česko by se nemělo vzdávat budování politiky identit, neboť každý afirmativně najatý zaměstnanec poté, co zjistí, že byl najat jen do počtu a že se ve firmě všechno důležité řeší bez něj, vyloženě pookřeje, v žilách se mu rozlije koňská dávka sebedůvěry a oprávněný pocit, že to v životě někam dotáhl. A to je empowerment! V Česku máme bohužel kritický nedostatek nebílých pracovníků, situaci ale lze elegantně vyřešit kvótovým obsazováním žen.

Safe space

Čekali jsme na to jako na smilování, ale konečně jsme se dočkali. V Praze se bude otevírat podnik, kde budou všechny ženy, neženy, osoby binární, nebinární, napříč spektrem barevným i zvukovým, možná včetně autistického, konečně – KONEČNĚ – v bezpečí.

Na dalších návrzích opatření, která Česko jistě vystřelí k lepším zítřkům, se můžete podílet i vy, pokud nejprve odevzdáte přesný text opatřený lékařským vysvědčením a souhlasem úsekáře nejpozději dva měsíce před datem zahradní slavnosti na sekretariátu humoru a na ideově-regulační komisi.

Tak všechno dobré do nového roku, přátelé. A nezapomeňte: Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátké.