Peugeot 208: Obratně a svižně

Peugeot 208 ve své druhé generaci přišel na trh v roce 2019 a o rok později si získal titul evropského auta roku. Je nabízen se vznětovými a zážehovými motory, existuje i elektrická verze. Tentokrát jsme vyzkoušeli nejsilnější verzi s výkonem 130 k.

Moderní vzhled malému peugeotu, vyráběnému v Trnavě na Slovensku, skutečně sluší – zejména efektní je jeho maska chladiče a také výrazné světlomety, které malému městskému hatchbacku (k dispozici pouze v pětidveřovém provedení) dodávají osobitý styl. Samotný design je v této třídě sice možná podružnou oblastí, ale o to příjemnější.

Druhá generace modelu opustila starší platformu PF1 a je nově postavena na moderní CMP platformě (tu sdílí například s modely 2008, DS 3 Crossback a Opelem Corsa). Výhodou je, že snížila hmotnost vozidla průměrně o 30 kg, současně však nabízí zlepšení ve všech ohledech (aerodynamika, komfort, vibrace, hlučnost a tuhost). Pokud nezvolíte vznětový motor BlueHDI (100 k, s manuální převodovkou) či elektrickou verzi e208, tak vůz nabízí novou generaci zážehových motorů PureTech o výkonu buď 75 k (atmosférická verze s pětistupňovým manuálem), 100 k (s turbem a s převodovkou buď šestistupňovou, nebo osmistupňovou), nebo 130 k (s turbem a osmistupňovou automatickou převodovkou).

Nejsilnější verze o výkonu 130 koní (a 230 Nm točivého momentu) je vyhrazena pro vrcholnou výbavu GT, která vozu přidává full LED světla, sedmnáctipalcová kola, sportovní koncovku výfuku, sportovní sedadla a celou řadu dalších výbavových prvků. Při hmotnosti 1233 kg je vůz schopen pokořit stovku za 8,7 s a rozjede se maximálně na 208 km za hodinu. Pro malý vůz zcela dostatečné hodnoty, zejména pocitově – tříválec má celkem kultivovaný, ale slyšitelný projev a krásně táhne od nízkých do středních otáček. Osobně nás trochu mrzí nemožnost jeho spojení s šestistupňovým manuálem, který by mu slušel, automatická převodovka se trochu hůř ovládá malým voličem na středovém tunelu (dříve byla větší páka). Manuál by prospěl obratnosti a většímu kontaktu řidiče a vozidla. Převodovku je třeba trochu „naučit“ plynulosti a pro svižnější provoz poněkud předvídat, aby se eliminovala prodleva zejména při rozjezdu.

Podvozek je dobře naladěn, jen velká sedmnáctipalcová kola jsou možná trochu moc – i v normálním jízdním režimu se na nerovnostech občas ozvou nehezké rázy od podvozku, hladký asfalt je naopak velmi příjemný. Zvyk vyžaduje řízení – upřímně řečeno, je naladěné lépe než dřív, ale ovládá se oválným volantem, který nám při testu vadil asi ze všeho nejvíc. Chápeme, že je sladěný s celkem hezkým 3D iCockpitem, ale většina řidičů přes něj jeho údaje nevidí. A jeho tvar je prostě nepřirozený.

Zatímco tělo drží dobrá „dynamická“ sedadla a v interiéru je i dostatek odkládacích prostor, druhá výtka směřuje ke klimatizaci. Pomineme fakt, že se musí ovládat přes lištu a středový dotykový displej, to je nepovedená cesta u mnohých značek, ale ve voze je zkrátka docela těžké nastavit příjemné klima. Funkce auto moc nefunguje, a tak nastavení teplot vyžaduje zbytečně moc řidičovy pozornosti. S jízdním komfortem souvisí i poslední výtka – trochu moc hlučné pneumatiky Michelin. Bezpečnostních asistentů je opět celá armáda, klasicky vypínáme pouze rušivé držení v pruzích, jinak vše funguje celkem slušně a nijak moc neotravuje.

Motor 1.2 PureTech nám přišel dynamicky na úrovni, obratnost vozidla do městského prostředí je také slušná a o hlubokém zavazadlovém prostoru s hodnotami 366 až 1163 litrů se dá říci, že je dostatečný.

Základní Peugeot 208 s atmosférickým motorem koupíte ve slevě od 369 000 Kč, slušný střed v podobě motoru 1.2 PureTech 100 k, manuálem a výbavou Active Pack stojí 410 000 Kč, vrcholné GT s výkonem 130 k začíná na částce 580 000 Kč. Docela klidně bychom se spokojili s hezkým manuálním benzinovým modelem s výbavou a cenou kolem 450 000 Kč.

 

Plusy:

Motor, jízdní vlastnosti, interiér.

Minusy:

Tvar volantu, ovládání klimatizace, hlučné pneumatiky.