Fiala chce české univerzity mezi špičkou, těm však chybí peníze. Chystá se nový zákon

Jak to, že my nemáme žádnou univerzitu mezi stovkou nejlepších na světě? Musíme mít. A vytvořit podmínky, aby to šlo. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že chce české univerzity dostat mezi světovou špičku. Vláda však zatím nevyhovuje ani základním finančním požadavkům univerzit, které tak dle svých slov ztrácí konkurenceschopnost. Pomoci má jednak ve středu schválená novelu zákona o vysokých školách a MŠMT už začalo chystat úplně nový zákon.

Z Fialova víkendového vystoupení v Otázkách Václava Moravce zarezonoval především výrok, že potřebuje ještě jedno období a „budeme mít platy jako v Německu“. Mluvil ale také o univerzitách. „Já potřebuji osm let. A bude to. A budeme se mít jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a budeme tu mít špičkové firmy a nebudeme montovna,“ uvedl Fiala.

Fialova vláda přitom většinu nynějšího volebního období čelí ostré kritice univerzit kvůli podfinancování univerzit. V návrhu rozpočtu na příští rok sice došlo k navýšení, podle vysokých škol však ne dostatečnému. MŠMT na dotazy deníku Echo24, jak by se mohly české univerzity dostat „na špičku“, nereagovalo.

ROZHOVOR: Stanjura říká, že se arbitráží nebojí, když projde lex OZE III, budou další, tvrdí šéf Solární asociace

Předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 řekla, že české vysoké školy již dnes v mnoha směrech úspěšně konkurují prestižním zahraničním vysokým školám. Jako příklad, co by vláda mohla udělat na podporu excelence na vysokých školách v ČR, můžeme uvést tři kroky,“ uvedla Králíčková.

Prvním je právě financování. „S ohledem na podfinancování veřejných vysokých škol v ČR by prvním krokem vlády mělo být zajištění nápravy tohoto stavu, který veřejným vysokým školám dlouhodobě znemožňuje např. konkurenceschopnost mezd v národním prostředí. I přes avizované navýšení rozpočtu vysokých škol bude bez toho, aniž by došlo k omezení některých studijních programů nebo činností, prakticky nemožné dohnat významné navýšení osobních nákladů v regionálním školství, ke kterému došlo v posledních třech letech. Tato skutečnost významně znesnadňuje přilákat a udržet na vysokých školách mladé perspektivní akademické pracovníky,“ uvedla ČKR.

Dalším krokem má být podpora internacionalizace, která vede k posílení kvality ve všech třech základních rolí univerzity. „Mzdy na VVŠ v ČR nejsou samozřejmě mezinárodně konkurenceschopné, a tak na VVŠ v ČR působí oproti špičkovým světovým univerzitám menší procento zahraničních akademiků a akademiček,“ dodala ČKR s tím, že vyšší internacionalizaci studujících brání nepružná vízová politika – i tuto oblast by vláda ČR mohla zefektivnit stejně, jako to učinila pro zaměstnavatele.

Řada evropských zemí má na národní úrovni propracovanou a robustní podporu pro účast škol v komunitárních programech, jako je Horizon Europe (HE). Česko by podle ČKR měla kromě aktivit Technologického centra významně posílit tyto národní kapacity, abychom pro účast VVŠ v programech na podporu vědy, jako je 10. rámcový program EU (FP10), měli podporu srovnatelnou s jinými zeměmi EU.

MŠMT chystá úplně nový zákon

Sněmovna ve středu schválila ve třetím čtení novelu zákona o vysokých školách, kde je podle ČKR uchopena správným směrem například podpora doktorandů. „Důraz na kvalitní přípravu mladých vědců a vědkyň a vytvoření kvalitního zázemí pro jejich práci je důležitým krokem,“ uvedla Králíčková.

ECHO SALON: V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší. O 17. listopadu nejen s Klausem ml.

„Na druhou stranu v novele bohužel zvláště kvůli některým pozměňovacím návrhům jsou některá ustanovení, která jdou proti podpoře kvality – například prodloužení doby, po kterou pobočky zahraničních VŠ mohou fungovat bez dosahování standardů tuzemských škol. Též návrh na novou akreditační agenturu nebyl připraven a prodiskutován s reprezentacemi vysokých škol tak, aby tato změna vedla ke zvyšování kvality ve vysokoškolském sektoru a tak dále,“ dodala ČKR.

MŠMT zároveň rozjelo přípravu úplně nového zákona o vysokých školách. Rada vysokých škol (RVŠ) pro Echo24 uvedla, že ministr školství Mikuláš Bek (STAN) opakovaně při různých příležitostech hovořil o záměru připravit do konce funkčního období stávající vlády věcný záměr zcela nového zákona o vysokých školách s tím, že do jeho tvorby chce zapojit mimo jiné i vysokoškolské reprezentace.

„Na posledním setkání pana ministra s vedením RVŠ nám proto nabídl, abychom předložili základní teze nového zákona, které by se následně staly jedním z pilířů tvorby věcného záměru. Vedení RVŠ je přesvědčeno, že bychom měli coby klíčová reprezentace VŠ, jejíž členská základna proniká do všech úrovní fungování vysokých škol, této možnosti využít, a předložit nosný dokument, který by následně byl i nosičem postojů RVŠ pro další jednání,“ uvedli radní.

„Chceme jenom upřesnit, že v tuto chvíli nezpracováváme přesnou textaci zákona či jeho věcný záměr, ale myšlenkové teze, které mají být odrazem základních postojů celé RVŠ k jednotlivým oblastem vysokého školství. Očekáváme, že z finálního textu by mělo být patrné, co jsou zcela nepodkročitelné principy terciárního vzdělávání, a naopak dát jasně najevo, co je pro RVŠ absolutně nepřijatelné. V tuto chvíli probíhá prvotní sběr podnětů od členské základny RVŠ, které budou následně procházet dalšími fázemi konsolidace, připomínkování, projednání v komisích a podobně. Proto nejsme v tuto chvíli schopni poskytnout informaci o tom, jaká témata budou z věcného pohledu ze strany RVŠ reflektována,“ uvedla RVŠ s tím, že materiál ze strany RVŠ bude finalizován v únoru 2025.

ČKR rovněž potvrdila, že o záměru MŠMT ví. „V současné době zatím jen proběhla výzva ze strany MŠMT k oběma reprezentacím vysokých škol, k ČKR a RVŠ. Obě reprezentace budou na toto téma teprve v nadcházejících týdnech jednat, proto nelze zatím poskytnout jakékoli další informace,“ uvedla pro Echo24 Králíčková.