AI deformuje pracovní trh. Firmy jsou zahlceny žádostmi o práci, které vypracoval algoritmus

Nástup generativní umělé inteligence měl personalistům a náborářům ulevit od rutinní práce – od psaní inzerátů přes plánování pohovorů až po odmítací e-maily. Místo toho je podle The Economist zasáhla „vlna“ opačného typu: prudký nárůst žádostí, které jsou ve velké míře vytvořené nebo alespoň „vyleštěné“ chatboty. Výsledek připomíná technologické závody ve zbrojení – jenže v první fázi v nich mají navrch uchazeči.

Data společnosti Greenhouse (software pro řízení náboru) ukazují, že od vydání ChatGPT v roce 2022 vzrostl počet přihlášek, které průměrný kandidát odešle, o 239 %. Placené služby typu LazyApply nebo aiApply umožňují posílat žádosti automatizovaně a zároveň upravovat životopis i motivační dopis přesně na míru pozici. Pro trh práce to znamená zásadní posun: náklady na „jednu přihlášku“ dramaticky klesly, a proto jich uchazeči posílají mnohem víc. Pro firmy to ovšem znamená víc šumu a víc práce s tříděním.

Nejde jen o zahlcení, ale i o podvody

Článek připomíná, že AI usnadňuje i zneužití náboru. Amazon měl minulý měsíc zablokovat 1 800 žádostí od Severokorejců hlásících se na vzdálené IT pozice. Konzultační firma Gartner pak odhaduje, že do roku 2028 by „až jeden ze čtyř“ kandidátských profilů mohl být falešný. To zvyšuje tlak na ověřování identity a důvěryhodnosti, což může nábor naopak zpomalovat a prodražovat.

Firmy zkoušejí různé protiopatření. Některé uchazeče přímo žádají, aby chatboty nepoužívali – Anthropic nechce „zcela“ AI generované motivační dopisy, podobně Mastercard. Jinde přicházejí tvrdší limity: OpenAI omezuje kandidáty na maximálně pět přihlášek během šesti měsíců.

Současně firmy urychlují nasazování AI v náboru. Podle dat LinkedIn plánují dvě třetiny náborářů zvýšit využití AI pro screeningové hovory. Modely také pomáhají třídit životopisy a vyhledávat shodu s kritérii – firmy jako KPMG ale zdůrazňují, že finální rozhodnutí má zůstat na lidech. A i když se automatizace rozšiřuje, výsledky nejsou zatím revoluční: podle Ashby se doba obsazování pozic od roku 2021 snížila jen nepatrně.

Proč mají uchazeči výhodu

Robert Newry z psychometrické firmy Arctic Shores v článku tvrdí, že náboráři jsou ve strukturální nevýhodě: uchazeči nemusí řešit, zda jejich nástroje narážejí na antidiskriminační či pravidla ochrany dat, nepotřebují schvalování šéfem ani IT oddělením. „Říkám klientům: ‚V závodě ve zbrojení mezi vámi a kandidátem prohrajete,‘“ uvádí Newry.

Kam to může směřovat: méně přihlášek, víc „lovu“ talentů

The Economist naznačuje, že AI může časem změnit nábor hlouběji. Firmy mohou více sázet na úkoly, které nejdou snadno „nakopírovat do chatbota“, nebo na aktivní vyhledávání kandidátů ještě předtím, než se vůbec rozhodnou podat přihlášku. Startup Juicebox nabízí službu „PeopleGPT“ pro automatizované hledání lidí napříč webem a tvrdí, že některým klientům zkrátil čas potřebný k nalezení kandidátů na polovinu. LinkedIn mezitím nasazuje „Hiring Assistant“, který má na síti vyhledávat vhodné uchazeče.

V krajním scénáři by se mohl vytrácet i samotný koncept klasické přihlášky. Šéf Greenhouse Daniel Chait uvažuje, že obě strany budou používat AI agenty, kteří spolu předběžně „projednají“, zda se k sobě hodí. „Jsme ve fázi, kdy to automatizuje úkoly,“ říká Chait. „Těším se na část, kdy se můžeme ptát, proč vůbec máme pracovní inzeráty.“