Zbytek Vánoc proprší. V největších závějích se svátky slavily před 41 lety

Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo v Česku v roce 1981. Na horách to bylo ke dvěma metrům, desítky centimetrů sněhové pokrývky ale byly i velkých městech jako Ostrava či Liberec. Letos Štědrý den provázel spíše déšť a bude to tak i v následujících dnech. V pondělí má pršet hlavně na horách. Na facebooku o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V roce 1981 leželo na Pradědu - nejvyšším vrcholu Jeseníků - 194 centimetrů sněhu. Krkonošská Labská bouda měla 171 centimetrů, beskydská Lysá hora 174 centimetrů, krušnohorský Klínovec 142 centimetrů a šumavská Filipova Huť 164 centimetrů. Bílo ale nebylo jen v horách. Ostrava měla 31 centimetrů, Brno 20 centimetrů a Liberec 40 centimetrů.

V Praze o Vánocích 1981 tolik sněhu nebylo. Stanice Karlov hlásila jen čtyři centimetry. Jiné to bylo na Štědrý den v roce 1969, kdy v hlavním městě leželo 29 centimetrů sněhu, což je nejvíce od doby, co ČHMÚ tyto údaje sleduje.

Rekordní výška sněhové pokrývky byla v Česku 24. prosince zaznamenána v roce 1974. Na Vrbatově boudě v Krkonoších tehdy leželo 215 centimetrů sněhu.

Loni ležel sníh kromě hor jen ve východní polovině Česka, a to i v nížinách. Například v Ostravě a v Olomouci byly na Štědrý den ráno dva centimetry sněhu. Maximum bylo na Šumavě, stanice Blatný vrch hlásila 64 centimetrů.

Letos sněhové rekordy nepadaly a nezmění se to ani v dalších dnech. V neděli bude pršet jen málo, slabý déšť nebo mrholení se objeví místy na severu Česka. Na Štěpána ale bude postupně pršet na většině území. Nejvíce na horách, kde mohou spadnout až dva centimetry vody. "Pozdě večer bude na hřebenech hor v Čechách déšť přecházet ve sněžení a začne se ochlazovat," dodali meteorologové.