Deficit znovu přes 200 miliard? „Odhad nižšího schodku než letos je odvážný“

Vláda ve středu schválila rozpočtovou strategie pro roky 2026 až 2028 a podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tím prakticky zahájila práci na rozpočtu na rok 2026. Na příští rok se stanovily maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun, tedy o více než 100 miliard více než letos. Rozpočtová strategie kalkuluje s hotovostním saldem ve výši 255,6 miliardy korun, s akruálním saldem 219,2 miliardy. V souvislosti s ambicí zvyšovat výdaje na obranu je podle osloveného experta odhad mírně nižšího deficitu ve srovnání s letoškem „poměrně odvážný“.

Výdajové rámce, které jsou součástí rozpočtové strategie, stanovují pro příští rok maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun. Letošní státní rozpočet počítá s výdaji 2,327 bilionu korun. Do roku 2028 rostou maximální výdaje na 2,553 bilionu korun. Schválené výdajové rámce zároveň umožňují financování stavby nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany formou státní půjčky, upozornilo ministerstvo financí.

Ministr financí Stanjura uvedl, že schválením strategie prakticky začínají práce na novém rozpočtu. „Tato vláda snižuje deficity veřejných financí a bude se stejným závazkem přistupovat i k přípravě rozpočtu na rok 2026. Naším cílem je strukturální schodek českých veřejných financí na úrovni 1 % HDP nejpozději v roce 2028 a ten drží i právě schválená střednědobá rozpočtová strategie. Nicméně, je to nastavená trajektorie a pro její dosažení bude potřeba v konsolidaci pokračovat dalšími kroky, které budou na příští vládě,“ řekl Stanjura.

Výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy vycházejí z maximální výše strukturálního deficitu, který činí 1,75 % HDP pro rok 2026, 1,25 % HDP pro rok 2027 a 1 % HDP pro rok 2028. Strukturální saldo je saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu – to je klíčovým ukazatelem zdraví veřejných financí dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Rozpočtová strategie kalkuluje s hotovostním saldem 255,6 miliardy. Tato částka je přitom podle Národní rozpočtové rady nejblíže odhadu klasického „schodku státního rozpočtu“. „Ale není to zcela totéž, protože je to právě saldo i státního rozpočtu i fondů v součtu,“ řekla pro Echo24 mluvčí NRR Tereza Sura.

Nejdůležitější z hlediska maastrichtských kritérií je ale takzvané akruální saldo, které má být v příštím roce 219,2 miliardy. Akrualizace je zachycení jevu v tom roce, do kterého věcně a časově náleží. „Čili toto číslo pak bude mít vliv na ten mezinárodně srovnatelný údaj o schodku,“ dodala Sura s tím, že vloni šlo o -2,2% HDP. Zmíněných 255,6 miliardy se tedy v akruálním saldu očistí o 33,6 miliardy. NRR ve svém stanovisku k rozpočtové strategii uvedla, že rozdíl mezi hotovostním saldem a tím akruálním je dán především návratnými výdaji na dostavbu Dukovan, které by ale měly být podle rady vázány striktně na jádro.

Skutečný deficit ve výši dvou procent HDP? Poměrně odvážné, říká Skořepa

Šéf výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že vládou schválené výdajové rámce jsou z jeho pohledu stanoveny přijatelně. „Vycházejí totiž z prognózy fiskálních příjmů, kterou jsme ve Výboru pro rozpočtové prognózy posoudili jako realistickou. Vzhledem k vývoji v celé minulé dekádě je bohužel realistický i další použitý předpoklad, a to že kraje a obce budou i v letech výhledu opět hospodařit převážně s přebytky,“ uvedl Skořepa.

Požadavek NRR na to, aby dodatečný výdajový prostor navržený v příštím roce v souvislosti s případným financováním dostavby JEDU byl výslovně navázán na tento účel, a tedy nebyl využitelný jinak, pokládá Skořepa za správný, z pohledu korektně vedené fiskální politiky za zcela samozřejmý.

„Prognóza ministerstva financí, že by skutečný deficit veřejných rozpočtů v příštím roce měl činit rovná dvě procenta HDP, a měl by tedy být mírně nižší než letos, lze ve světle zesilující výdajové priority v podobě zvyšování výdajů na zbrojení pokládat za poměrně odvážný,“ uvedl Skořepa. Na letošek je naplánovaný schodek rozpočtu ve výši 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun

„I kdyby se ale podařilo udržet skutečný schodek na této úrovni, z různých čísel v čerstvých materiálech ministerstva financí můžeme odvodit podezření, že na splnění limitu 1,75 % pro výši strukturálního schodku ani takový vývoj hospodaření stačit nebude. Jinak řečeno, splnění zákonného limitu pro příští rok bude nejspíš vyžadovat dodatečné úspory na straně výdajů, nebo zvýšení daní na straně příjmů,“ dodal ekonom.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 poukázala na to, že se nacházíme ve volebním roce. „Takže v září může být vše jinak. Navíc se ekonomice daří hůře, než se čekalo, takže je otázkou, nakolik budou rámce nakonec realistické,“ uvedl Dufek. Záměr snížit strukturální saldo na jedno procento je podle něj jistě chvályhodné. „Avšak nemyslím si, že možné bez dalších razantních opatření na straně příjmů a výdajů státního rozpočtu,“ doplnil.

„Odhad strukturálního deficitu je poměrně realistický. Podle predikce samotného MF vlastně strukturální deficit v letech 2024-2025 stagnoval na necelých 2 % HDP. V přepočtu jde o 150-160 miliard korun. Při přísném řízení výdajů je možné dosáhnout i toho plánovaného schodku. Ale ve hře je stále hodně neznámých s ohledem na volby,“ uvedl Dufek.

„Současně by bylo žádoucí, aby případné prostředky na dostavbu jaderné elektrárny byly vedeny zvlášť, aby nebylo možné jejich případné nečerpání nebylo možné využít jinak – viz povodně loni. Rozpočet by měl transparentně tyto náklady vykazovat, aby bylo zřejmé, nakolik je jeho výsledek jimi ovlivněn. Stejně tak by měla být zajištěna i vyšší transparentnost zvýšených výdajů na obranu,“ dodal Dufek.