Policisté vybrali na pokutách meziročně o 112 % více. Přibylo měření mimo obce, kamery i hlídky
POKUTY NA SILNICÍCH
Policisté vybrali minulý rok přes 672 milionů korun na pokutách. Z toho pouze za překročení maximální povolené rychlosti putuje do státní kasy více než 291 milionů korun. Podle pravidelné policejní ročenky se jim za rok 2024 podařilo vybrat o 112 procent více, než loni. Důvodem jsou vyšší pokuty, větší množství měřících kamer a hlídek na silnicích, nebo měření mimo obce.
Největším „úspěchem“ roku 2024 byl bezesporu výběr pokut. Policie jich udělila celkem 517 359, což je sice o necelých 8 000 méně než v roce 2023, ale stát si polepšil o neuvěřitelných 317 milionů korun. Celkem se vybralo přes 672 milionů korun, což je nárůst o 112 procent oproti předchozímu roku. V roce 2023 se vybralo o 317 milionů korun méně.
Státu nejvíce vydělali dopravní policisté měřící rychlost, která přinesla do státní pokladny 291 milionů korun. Mělo se jednat o 170 tisíc případů překročení maximální povolené rychlosti. Následovalo telefonování za jízdy ve výši 75 milionů korun, jízda v pruzích a nedovolené předjíždění kamionů, které nově spadá pod jednodušší postih díky systému CEPAN. Právě ten také pomohl identifikovat 13 627 neplatičů pokut, z nichž stát vybral přes 34 milionů korun, což je meziročně téměř desetinásobek.
K vyšším číslům ve výběru a ukládání pokut také dopomohla změna bodového systému v roce 2024, která zdražila přestupky. Důležitý je také fakt, že před rokem 2024 spadaly některé dopravní přestupky a pokuty do kompetencí správních orgánů, nikoli policie, upozorňuje oborový magazín Garáž.cz.
Zvýšení pokut je podle zástupce ředitele dopravní policie Michala Hadboďa přirozeným vývojem. Pokuty se naposledy zvyšovaly v roce 2006 a dopravní policisté se zaměřili na měření mimo obec, řekl. "V roce 2024 jsme v obcích měřili stejně jako v roce 2023 a přestupků jsme objevili o čtyři procenta méně. Vědomě jsme se zaměřili na rychlost mimo obec, kde jsme odhalili více přestupků, a možná řidiči nečekali, že se zaměříme právě tam," řekl Hadboďa v rozhovoru pro SeznamZprávy.
A už avizuje, že v budoucnu dojde k dalšímu zvyšování pokut. Hodboďa říká, že by se pokuty mohly zdražovat každý rok podle zahraničních vzorů. "Samozřejmě ale v nějaké rozumné rovině. V některých státech funguje systém, kdy se určité procento peněz vybraných na přestupcích vrací zpátky do systému, ne v podobě vybavení pro policii, ale jsou investované do bezpečnosti silničního provozu," podotkl Hodboďa.
SOUVISEJÍCÍ: Náklaďáky nesmí do tunelů a centra Prahy. Přesto magistrát vydal přes 2100 povolenek
Doplnil, že budoucnost měření na silnicích vidí v automatizované technice. "Nebavíme se jen o měření rychlosti, může jít i o železniční přejezdy a další přestupky, které je možné monitorovat. Dnes máme i lokality, kde dohled nemůžeme jednoduše provádět, protože tam například auto bezpečně nezastavíte, nemáte místo, kde by potom policista zastavoval přijíždějící vozidla," doplnil.
Méně nehod a obětí, nehody způsobili i koloběžkáři
Rok 2025 bude podle policie zaměřený na motorkáře a jejich bezpečnostní vzdělávání. Cílem je snížit jejich podíl na tragických nehodách, kterých se loni účastnilo přes 80 usmrcených motocyklistů. Z ročenky je jasné, že české silnice jsou o něco bezpečnější než dřív. Otázkou zůstává, zda je to díky lepší prevenci, nebo spíš tvrdším postihům a důrazu na výběr pokut.
V roce 2024 došlo v Česku ke 140 618 dopravním nehodám. Policie řešila 92 217 z nich, tedy o 2 728 méně než v roce 2023. Zbytek (48 401) si řidiči vyřešili sami pomocí euroformuláře. Zlepšení se týká i počtu usmrcených – loni zemřelo na silnicích 438 lidí, což je o 17 méně než předloni. Nejtragičtějšími měsíci byly říjen a leden, smutné rekordy drží dny 24. ledna a 19. listopadu, kdy přišlo o život po sedmi osobách.
A jaké jsou nejčastější příčiny fatálních nehod? Nepřizpůsobení rychlosti, nepozornost za volantem a přejetí do protisměru. Z pohledu viníků dopravních nehod tradičně dominovali řidiči motorových vozidel (77 319 případů), ale alarmující je i počet nehod způsobených zvěří (9 317) a řidiči nemotorových vozidel (3 632).
Pozornost si zaslouží také koloběžky. Z celkem 643 nehod s jejich účastí jich bylo 507 zaviněno právě jejich řidičem – tedy 83,8 %. Většina z nich navíc jela na elektrokoloběžce. Pod vlivem alkoholu se loni stalo 4 541 nehod. Nejčastějšími viníky však nebyli řidiči aut, ale koloběžkáři (35,1 %), cyklisté (28,2 %) a chodci (11,9 %). I tak ale alkohol stál za 31 smrtelnými případy.
Z celkového počtu obětí tvořili většinu řidiči (309), z nich 161 v osobních autech a 81 motorkářů. Smutnou skutečností zůstává, že 45 řidičů a 21 spolujezdců zemřelo jen kvůli tomu, že nebyli připoutaní. Mezi motorkáři bez helmy byli čtyři lidé, cyklistů bez přilby bylo 19 a koloběžkáři dva.
