Nová televizní daň je takřka pro všechny, resort zamázl většinu výtek

Návrh nového financování České televize a Českého rozhlasu se poslancům na stůl dostane patrně v podobě, která nepotěší mnohé firmy, domácnosti, ani opozice. Ministerstvo kultury, pod něhož novela spadá, totiž zamítlo většinu výtek a výhrad, které se objevily, a v legislativě tak má zůstat nejen navýšení koncesionářských poplatků, ale především daleko spornější novinky. Platbě se tak nevyhne v zásadě nikdo.

Česká televize by si díky novele zákona měla příští rok přijít na 865 milionů korun navíc, Český rozhlas bude mít o 331 milionů korun více. Resort kultury totiž navrhuje v přepracovaných návrzích mediálních novel zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. V případě stoupající hladiny cen by se pak měl poplatek valorizovat. Podle návrhu o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila právě šest procent.

„Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. Na základě diskusí, které považuji za mimořádně cenné, došlo k dílčím úpravám. Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

U firem by byla nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Kritika

S návrhem novely přitom vyjádřily nesouhlas komerční televize či vydavatelské domy. Za nepřijatelný ho přitom tehdy označil Svaz průmyslu a dopravy ČR a další, jasno neměli ani experti. Například Hospodářské komoře vzhledem k zahrnutí i mobilů a tabletů vadila především nemožnost se poplatku vyhnout, i když člověk nemá zájem veřejnoprávní média sledovat, a hovořila až o uvalení nové daně.

Novela počítá s tím, že by se poplatku nevyhnuly nejen domácnosti vlastnící televizor, ale i ty připojené k internetu. Postačí k tomu jeden počítač, tablet nebo mobilní telefon. Povinnost by se neměla vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti. O uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi na vyžádání informovat poskytovatelé připojení. Bude pak na ČT, aby uživatele internetu přiměla poplatek platit.

Proti tomu už se ale ohradili mobilní operátoři. Podle jejich asociace je návrh špatně navržený, mimo jiné nabourává soukromí uživatelů. Její prezident Jiří Grund varuje, že návrh je „zásadně nedomyšlený“ a povede k chaosu a nepřiměřeným zásahům do soukromí.

Podle poslance hnutí ANO a šéfa sněmovního výboru pro mediální záležitosti Aleše Juchelky má se zákonem problém i opozice. „Koncesionářské poplatky v celé Evropě pomalu končí a spousta států přechází na jiné model. V Itálii je to na faktuře za elektřinu, ve Švédsku je to nějaké promile z daňového přiznání. Naroubovat v tuto chvíli všechny mobilní telefony, počítače nebo tablety i pro firmy se mi zdá krajně nespravedlivé, protože se z koncese už stává opravdu daň, která se dotkne úplně, ale úplně všech,“ řekl redakci.

Kritizuje také, že koaliční politici veřejnoprávní média zpolitizovali, nelíbí se mu ani stanovená valorizace. V určitých situacích jako covidová pandemie veřejnoprávní média podle něj využívá každý, jejich službu je ale třeba definovat. V dnešní době do toho nutně nespadá digitální nabídka, sport nebo dramatická tvorba, míní Juchelka. Baxa se na to konto dohodl se zástupci veřejnoprávních médií na vytvoření memoranda, které bude upřesňovat veřejnou službu a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let.

Připomínkové řízení

Ministerstvo kultury v nedávném připomínkovém řízení nicméně většinu výhrad odmítlo. „Princip placení rozhlasových a televizních poplatků je postaven na platbě veřejnosti za účelem poskytování veřejné služby v rozhlasovém a televizním vysílání. Tato platba je placena bez ohledu na to, zda konkrétní osoba takovou veřejnou službu skutečně využívá, či nikoli,“ argumentuje obecně a vysvětluje tím tak, proč se téměř nikdo poplatku nevyhne.

„Stanovení jakýchkoli výjimek z povinnosti platit rozhlasový a televizní poplatek musí být připuštěno jen v nezbytných případech. Navrhovaná výjimka by vedla k dalším případům, kdy by placení poplatků bylo možné omezit,“ tvrdí resort.

Debatu příliš nepřipustilo ani u toho, že se poplatky nově mají platit i za mobily, tablety či počítače. „Návrh nové definice rozhlasového a televizního přijímače vychází ze současného stavu technologií a povahy elektronických přístrojů, které již zpravidla neslouží k jednomu omezenému účelu, ale mají řadu využití souvisejících s použitím internetu. Není již proto podstatné, jaký primární účel má konkrétní přístroj, ale k jakým všem účelům jej lze využít,“ odmítlo námitky ministerstvo v odpovědích na připomínky.

Stamiliony navíc

ČT by navýšením poplatků měla získat navíc v příštím roce 865 milionů korun. Letos ČT předpokládá výnos z poplatků 5,7 miliardy Kč. Český rozhlas předpokládá vlivem novely zvýšení počtu poplatníků během tří let o 250 000 až 300 000 ze stávajících 3,81 milionu. Zvýšení poplatku o desetikorunu na 55 Kč mu má příští rok přinést 331 milionů Kč ke stávajícímu výnosu 2,06 miliardy Kč. Návrhy novel musí schválit vláda a následně poslanci a senátoři. S účinností se počítá od začátku příštího roku.

Podle generálního ředitele České televize Jana Součka je termín rok 2025 pro zvýšení poplatku velmi důležitý, protože jinak by čelila radikálnímu propadu příjmů. „Umožní nám zahájit transformaci do moderní digitální instituce,“ dodal. Podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala je finální návrh kompromisem, který vzešel z jednání s politiky a komerčním sektorem. „Novela obsahuje většinu požadavků ČRo, které jsme prosazovali od začátku,“ dodal Zavoral.

Čeští mediální vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), Česká unie vydavatelů (ČUV) a Asociace online vydavatelů (AOV) uvedli, že návrh zákona daleko více reflektuje současnost a více řeší témata, která vydavatelé považují za podstatná. Mezi ně patří oblasti poslání veřejnoprávních médií, jejich hospodárnost a efektivita, nastavení komerčních pravidel v jednotlivých typech médií veřejnoprávní služby, respektování typů médií, mechanismus zavádění nových a podstatných úprav existujících způsobů šíření veřejnoprávního obsahu veřejnosti nebo férový přístup do archivů pořadů veřejnoprávních médií ze strany komerčních provozovatelů, jež by měl být součástí memoranda. Právě znění memoranda považují za podstatné nedořešené téma.