Z civilu do uniformy za měsíc. Cílem je zaplnit všechna prázdná místa, říká policie

POLICEJNÍ NABÍRÁNÍ

Z civilu do uniformy za měsíc. Cílem je zaplnit všechna prázdná místa, říká policie
Česká policie v novém roce zaujala metodou, kterou chce navýšit počet policistů – začala přesouvat civilní zaměstnance do služebního poměru a vzdělává je na uniformované policisty během krátkých, měsíčních kurzů. Ilustrační snímek. Foto: Policie ČR
1
Domov
Sdílet:

Česká policie v novém roce zaujala metodou, kterou chce navýšit počet policistů – začala přesouvat civilní zaměstnance do služebního poměru a vzdělává je na uniformované policisty během krátkých, měsíčních kurzů. Nápad vyvolal určité pozdvižení v médiích, mezi politiky a i mezi samotnými policisty. Podle policejního prezidia neexistuje konkrétní číslo, kolik lidí by takto mělo zaplnit sbor, ideálně by to ale mělo pomoci nabrat všechny chybějící policisty. Dalším problémem je výsluhový systém policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů, hrozí totiž, že policisté navíc dál zatíží už tak nákladné renty.

Se zjištěním přišel deník Mladá fronta DNES. Podle něj muselo jen letos od policie odejít celkem 682 lidí, což byla reakce na nutné škrty ve státním rozpočtu. Policie na to reagovala tím, že civilním zaměstnancům nabídla vstup do služebního poměru.

A kolik lidí plánuje takto policie „překlopit“? „Konkrétní číslo neexistuje, vychází z personální situace na jednotlivých článcích a ideálního naplnění systemizovaných míst. Naším cílem je samozřejmě zaplnit je všechny, přibližně 150 bývalých občanských zaměstnanců, kteří mají zájem o vstup do služebního poměru, jsou stále v porovnání s několika tisíci volnými místy jen drobným doplněním stavů,“ vysvětluje pro Echo24 mluvčí prezidia Ondřej Moravčík.

„V žádném případě není možné počítat s tím, že bychom do budoucna i nadále doplňovali systemizovaná místa tímto způsobem, protože civilní zaměstnanci Policie ČR jsou pro nás také klíčoví. Občanský zaměstnanec, který opustí své místo a následně podá žádost o přijetí do služebního poměru, je z pohledu přijímacího řízení v naprosto totožném postavení, jako kdokoliv jiný,“ dodává.

Podle něj to v praxi funguje tak, že civilnímu zaměstnanci je ukončen jeden poměr a současně žádá o přijetí do jiného služebního poměru. „Na které navazuje standardní přijímací řízení, které podstupují všichni nově nastoupivší policisté,“ přibližuje Moravčík.

Podle deníku nicméně stačí měsíční přeškolení na Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy v Opatovicích nad Labem. Je třeba projít sadou zkoušek, ať už jde o psychotesty nebo fyzickou přípravu. I tak ovšem zaměstnanci mimo službu zvyklí například na administrativní činnosti mají najednou nárok na hodnost, služební zbraň a úplně jiné postavení.

Rakušan dělá opak

Jde do značné míry o opak toho, s čím do úřadu vstupoval nadřazený ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan. Ten měl ambice změnit služební zákon a fungování policie.

Kritizovala to například stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO. „Novinářům jste na jejich dotaz neodpověděl, můžete zareagovat mně, prosím? Vám opravdu přijde v pořádku, že policie vyrábí policisty z civilních zaměstnanců? Že je to švindl, díky kterému pak třeba sekretářky získají důstojnickou hodnost, vyšší platy a nárok na výsluhy, což zaplatí stát? Ale hlavně, že to absolutně nevyřeší situaci v rámci vnitřní bezpečnosti, protože ti policisté prostě znatelně chybí?“ ozvala se poslankyně.

Rakušan dlouhodobě na otázky médií ohledně reforem u policie neodpovídá. Nedávno nicméně připustil, že by se mělo do budoucna debatovat o tom, co všechno policie, případně hasiči a další obstarávají a kolik to bude stát. „Co je určitě k debatě, je si říci, které z těch agend nepotřebujeme mít uniformované a lze je zcivilnit,“ uvedl nedávno v podcastu Insider s tím, že by nebylo špatné odbourat „rakouskouherskou“ tradici toho, že autoritu mají lidé s uniformou.

Drahé výsluhy

Naopak skepticky se Rakušan staví právě ke změně výsluhového systému. Alespoň nyní. „Kdyby se teď řeklo, bereme policistům výsluhy, znamenalo by to v této bezpečnostní situaci odstranění jedné z konkurenčních výhod, kterou policisté mají. (...) Zhroutil by se sbor, lidé by odešli a reálně by to ohrožovalo bezpečnostní situaci,“ pronesl v témže pořadu.

„Obecně debata, že si nějací velcí policejní bafuňáři odnášejí velké peníze, to je pravda. Nějakým systém výpočtu jako takový by určitě nějakou změnu potřeboval, ale v tomto volebním období v zájmu toho, aby nám ti policisté zůstali, se do toho prostě pouštět nebudu,“ doplnil Rakušan.

Noví příslušníci přitom ještě více systém zatíží. „V tomto případu je zákon o služebním poměru jasně nastaven, že je třeba potřebné roky odsloužit u vybraných složek státu. U žádného z policistů nepočítáme s tím, že by něco zatěžoval. Jedná se o zákonný nárok, který je upraven legislativně,“ tvrdí Moravčík.

Předloni šlo pouze na renty policistů nebo hasičů 6 miliard korun, připočteme-li i vojáky, je to celkem 12,5 miliardy korun ročně. To nicméně vytváří další tlaky na státní rozpočet, víc příslušníků by totiž do budoucna znamenalo další náklady na výsluhy, na které má nárok každý po 15 letech ve službě. Ještě v roce 2018 stát na výsluhách dle nedávného zjištění deníku Echo24 vyplatil asi 3,8 miliardy korun. Částka se postupem let s odchody dalších pracovníků postupně navyšovala. V roce 2019 na 4 miliardy, roku 2021 vyšplhala na 5 miliard a vloni už na 6 miliard.

Podle Ekonomického deníku pak předminulý rok zaplatil stát celkem bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12,5 miliardy korun.

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Stává se ale normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou. Kritici výsluhového systému naznačují, že by renta měla být vyplácena až po dosažení určitého věku (například po padesátce), případně hranice pro její získání posunuta až na 25 let, jako je tomu například na Slovensku.

S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. Redakce se v rámci dotazů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím také ptala na obvyklou výši rent – ke konci roku 2022 činila průměrná renta 14 416 korun. A vůbec nejvyšší? 101 043 korun každý měsíc.

Policistů je v České republice přitom v mezinárodním porovnání poměrně dost. Tuzemsko připomíná spíše high-policing země typu jihu, než státy středu a severu Evropy. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Policistů je necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí.

Rozdávačné Česko

Jenže jiné státy mají systém rent nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby. Od té doby má policista či voják nárok na 37,5 procenta mzdy a základ také stoupá.

Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. A na kolik se policisté ve stáří přijdou?

„31. března se k vašemu důchodu připočte 1/55,3 % vašeho výdělku, na který se vztahuje důchod. Pokud tedy například váš započitatelný výdělek v daném roce činil 55 300 liber (1,46 milionu korun), bude vám v daném roce na penzijní účet přidán 1 tisíc liber (asi 26 400 korun),“ vysvětluje systém britské ministerstvo vnitra.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články