Fotbal zdarma i lekce jógy. V Británii sílí kritika plýtvání na migranty

Britská vláda utrácí 2,8 miliardy liber ročně na podporu uprchlíků a žadatelů o azyl nacházejících se na území Spojeného království. Suma představuje 20 procent všech britských výdajů na zahraniční pomoc. Azylanti mají zakázáno pracovat nebo čerpat sociální dávky, na které mohou mít nárok občané, je jim však poskytovaná řada benefitů, které kromě vlády zprostředkovává i síť neziskových organizací. Protože mnohé z nich jsou alespoň částečně financované z vládních grantů, dostávají se nyní některé z jimi nabízených služeb pod palbu kritiky, píše deník Daily Mail.

Mezi služby migrantům, za něž jsou britské úřady zodpovědné přímo, patří například hotelové ubytování. Za ně v období od loňského do letošního března tamní ministerstvo vnitra utratilo celkem 2,1 miliardy liber - pokoj obdrželo celkem 37 procent nově příchozích azylantů. Zřejmě nejznámějším zařízením, které je migrantům k dispozici, je hotel The Bell ve městě Epping, který se v uplynulých týdnech stal epicentrem protimigrantských protestů poté, co jeden z ubytovaných uprchlíků byl obviněn ze sexuálních trestných činů, kterých se měl dopustit na místní školačce.

Od vlády mají azylanti nárok na stravné ve výši 49,18 liber týdně. Kromě toho však mohou bezplatně využívat i potravinové banky, některé z bank jsou přitom určené přímo pro ně. Například v hrabství Oxfordshire provozuje charitativní organizace Asylum Welcome potravinovou banku, která pět dní v týdnu nabízí čerstvé potraviny, hygienické potřeby a další nezbytnosti. Tato činnost je částečně financována z daní: z jejího loňského příjmu 1,72 milionu liber pocházelo 672 000 liber z „povinných grantů a smluv“ poskytnutých hrabstvím Oxfordshire a několika místními okresními radami.

Benefity překračují i zajištění základních životních potřeb. Zhruba 80 britských univerzit nabízí žadatelům o azyl stipendia, finanční příspěvky a odpuštění školného. Podle seznamu sestaveného organizací Student Action for Refugees mohou migranti studovat zdarma na Cambridgeské univerzitě, zatímco dvě z oxfordských kolejí nabízejí azylantům možnost absolvovat magisterské studium se zcela uhrazenými náklady.

Mezi další univerzity, které odpouštějí školné žadatelům o azyl a v některých případech přispívají i na životní náklady, patří univerzity v Bathu, Bristolu, Edinburghu, Essexu, Durhamu, Glasgow, Leedsu, Leicesteru, Manchesteru a Nottinghamu a také Imperial College v Londýně. Průměrné školné pro jeden školní rok na britských univerzitách přitom dosahuje 9535 liber, zatímco mezinárodní studenti, kteří do země přijíždějí legálně, často platí poplatky přesahující 30 000 liber ročně.

Dotované jsou také volnočasové aktivity, typicky z rozpočtů místních samospráv. Městská rada v Bristolu například nabídla žadatelům o azyl výlety na fotbalová utkání Bristol City a Bristol Rovers, plně hrazené z veřejných peněz. Rada hrabství West Sussex vydala 334 liber na nákup herních konzolí Sony PlayStation pro žadatele o azyl a 496 liber na lekce jógy.

V západolondýnské čtvrti Richmond dostávají žadatelé o azyl kartu „Richmond Card“, která nabízí bezplatné plavání, skupinové lekce cvičení a vstup do posilovny. Místní obyvatelé s nízkými příjmy si o tuto kartu také mohou požádat, ale na rozdíl od migrantů musí platit 30 liber měsíčně, nebo 300 liber ročně při jednorázové platbě.

Obdobně, Birminghamská městská rada – která nedávno zbankrotovala a zvýšila obecní daň o 7,5 procenta – rozdává karty Passport to Leisure, které nabízejí 25% slevu na lekce golfu, bojových umění, plavání a gymnastiky.

Poté, co strana Reform Nigela Farage převzala kontrolu nad radou hrabství Kent v květnových komunálních volbách, zjistila, že předchozí vedení utratilo 24 000 liber za úhradu televizních licencí migrantů, návštěvy kina a minigolfu – a dokonce za prodlužování vlasů.