Válkův pandemický institut se stále schází. „Situace kolem covidu je příznivá,“ shodne se jednou za čas

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přišel na počátku své funkce s ambiciózním oznámením, Česko dostalo autoritu na způsob „Kochova institutu“ po vzoru staleté berlínské instituce. K ustavení Národního institutu pro zvládání pandemie a zapojení čtyř desítek odborníků došlo už v roce 2022. Slovy prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který je použil v jednom z letošních vydání časopisu komory, se od té doby zdá, jako by „institut patrně přešel do ilegality“. Ministerstvo ale tvrdí, že své úkoly a cíle plní a sporé informování navenek stačí.

„Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ustavil Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP), který vede epidemiolog Roman Chlíbek. Úkolem institutu je vytvářet odborná doporučení a stanoviska pro Ministerstvo zdravotnictví, kterými se následně zabývá Centrální řídící tým (CŘT). CŘT s NIZP úzce spolupracuje a analyzuje dopady, přínosy a realizovatelnost stanovených doporučení. Ta jsou předkládána ministrům věnujícím se problematice covid-19, zástupcům krajů a také Ústřednímu krizovému štábu. V institutu, který funguje neformálně již několik měsíců, zasedají přední vědci a odborníci a schází se pravidelně každý týden,“ oznamovalo na začátku roku 2022 slavnostně ministerstvo zdravotnictví zhmotnění konceptu, o kterém sem mluvilo už během vlády Andreje Babiše.

Spíše než o institut, který by měl například nějaký svůj rozpočet, jde o další z poradních orgánů ministerstva zdravotnictví, jak lze nakonec dohledat na webu resortu. „Národní institut pro zvládání pandemie je poradním orgánem ministerstva zdravotnictví k analýze a diskusi problematiky zvládání zdravotních hrozeb s potenciálem ohrožení veřejného zdraví, včetně pandemie nemoci covid-19 a témat s tím souvisejících a k navrhování odborných doporučení a stanovisek na základě analýz dopadů, přínosů a realizovatelnosti stanovených doporučení,“ uvádí se v účelu zřízení skupiny s tím, že mezi úkoly institutu patří kromě diskuze o hrozbách pandemií také formulování odborných stanovisek, podkladů pro ministerstvo či navrhování konkrétních opatření k redukování zdravotních rizik pro obyvatelstvo.

Konkrétní výstupy práce či o práci skupiny však nelze najít snadno. Od doby ohlášení ustavení institutu jde spíše konstatovat, že alespoň navenek se po něm spíše „slehla zem“. Není to tedy zcela přesné, za rok 2024 vyšla poměrně stručná souhrnná zpráva o jeho činnosti. Na webu ministerstva pak lze najít jedno doporučení z roku 2024 ohledně výskytu černého kašle. A zhruba jednou za měsíc také letos vychází stručné výstupy zhruba na odstavec textu na webu Státního zdravotního ústavu. Ty konstatují, že se členové sešli a o jakých tématech kupříkladu diskutovali. „Situace s onemocněním covid-19 je nyní příznivá, proto se skupina soustředila i na jiná témata,“ začíná například zápis z konce dubna, podle nějž se pak experti věnovali mimo jiné prevenci onemocnění dengue v souvislosti s cestováním.

Podle ministerstva zdravotnictví ale k nějakému většímu vykazování činnosti není důvod. „Na stránkách SZÚ pravidelně vychází informace o činnosti. Podobně se všem členům posílají závěry, případně úkoly do dalšího jednání,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí resortu Ondřej Jakob. Nutno podotknout, že členové institutu podle stanov pracují bez nároku na jakoukoliv odměnu včetně například cestovních náhrad. „Náklady jsou prakticky nulové, pouze čas a znalosti členů,“ dodal mluvčí resortu Jakob.

Například ve zřizovacím statutu a jednacím řádu samotného institutu se však o přístupu k informacím konstatuje něco trochu jiného. „Výstupy Národního institutu jsou veřejné a mají formu analýz a doporučení určených pro MZ. Výstupy jsou zveřejněny po schválení ministrem zdravotnictví nebo jím určeným náměstkem ministra na webových stránkách MZ a SZÚ,“ uvádí statut a jednací řád, který je dostupný například na webu Státního zdravotního ústavu.

Mimo letní dovolené se podle Ondřeje Jakoba členové institutu schází zpravidla jednou za dva týdny, nyní jednou za tři až měsíc. A své úkoly si podle něj plní. „NIZP je poradní orgán ministerstva zdravotnictví, který řadu stanovisek a odborných názoru předává přímo během zasedání přítomným lidem z ministerstva zdravotnictví. Zápis ve stručné podobě je plně dostačující jak pro potřeby NIZP tak MZ. Cíle a úkoly se průběžně plní. Hlavním cílem je předkládat analýzu epidemiologické situace nejenom u covid-19, ale také ostatních infekcí s epidemickým nebo pandemickým potenciálem. Proto fungování má smysl, protože se stále tyto infekce objevují,“ dodal Ondřej Jakob.

Ustavení NIZP slíbila vláda už v rámci programového prohlášení. „Během pandemie se jasně ukázalo, že občany matou stanoviska různých ,mediálních odborníků‘. Proto vytvoříme ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu, která bude odborná stanoviska formulovat. Inspirací pro nás je německý Kochův institut, který fungoval výtečně nejenom během pandemie. Základem bude ve spolupráci s ČLS JEP do konce ledna 2022 založení Národního institutu pro zvládání pandemie, který bude ve spolupráci s Vědeckou radou MZ odbornou a nezávislou oporou Ministerstva zdravotnictví,“ uvádí programové prohlášení vlády.

Na něj reagovala Česká lékařská komora, která v lednovém vydání svého časopisu hodnotila plnění jednotlivých bodů prohlášení v otázce zdravotnictví, včetně ustavení institutu. „Poslední informace o jeho činnosti na stránkách ministerstva je datována 10. 2. 2022. Poté český ,Kochův ústav‘ patrně přešel do ilegality,“ hodnotí v závěru splnění bodu text podepsaný prezidentem komory Milanem Kubkem.