„Zrušení ruštiny na ZŠ je politika. Znehodnotili pět let naší práce,“ kritizují Beka budoucí učitelé

Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách neznamená omezení jen pro žáky, tvrdé probuzení přichystalo i budoucím učitelům. Studenti pedagogických fakult se totiž dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka vyjde do budoucna vniveč. Část z nich to ostře kritizuje a zcela zpochybňuje argumenty, s kterými přišel resort Mikuláše Beka (STAN). „ Je to samozřejmě demotivující, obzvlášť vzhledem k tomu, že ke zrušení ruštiny nebyl žádný důvod, jedině politický,“ uvedl pro deník Echo24 student posledního ročníku magisterského studia na Masarykově univerzitě Petr Olšák.

Ruština patří mezi několik jazyků, které mají zmizet z nabídky druhého cizího jazyka na základních školách. Zároveň patří mezi třetí nejžádanější cizí jazyk. Ruštinu se v minulém školním roce v ČR učilo asi 4,5krát více žáků než francouzštinu. Ruštinářů bylo asi 47 850, francouzštinářů zhruba 10 370. Změna vychází z nového rámcového vzdělávacího programu, který představilo v minulém týdnu ministerstvo školství. Na výběr tak mají v budoucnu mít žáci v případě povinného druhého jazyka jen němčinu, francouzštinu a španělštinu.

Změna, která se do roky vznikajících učebních plánů propsala až prakticky v závěru, však nadzvedla kromě některých zástupců pedagogických fakult i samotné studenty, tedy budoucí učitele. Jak někteří z nich uvedli pro Echo24, vyřazení ruštiny z výuky na základních školách znamená znehodnocení dlouhých let jejich příprav i nelogický krok, který ministerstvo školství neumí zdůvodnit. Resort Mikuláše Beka tvrdí, že nejde o politické rozhodnutí vůči Rusku, ale pouze o praktický krok, který má umožnit dětem pokračovat ve výuce stejného druhého jazyka i na středních školách, omezení nabídky má tedy podle ministerstva ulehčit kontinuitu výuky při přechodu ze základní na střední školu.

„Samotná podstata argumentu ministerstva týkající se zachování kontinuity výuky je pochopitelná a logická. Avšak zrušení výuky ruštiny se kvůli tomuto argumentu stává paradoxně ještě nelogičtějším, než kdyby ho nebylo – vždyť pokud je třeba redukovat jazyky, zůstanou přeci ty nejpoužívanější či nejpotřebnější, mezi něž ruština bezpochyby patří, neboť je jazykem, kterému rozumí mnoho Ukrajinců, jazykem mezinárodní komunikace v mnoha státech bývalého Sovětského svazu, jazykem slovanským, který může usnadnit dorozumění se i v jiných slovanských zemích atp.,“ uvedl pro deník Echo24 Adam Krejcar, další ze studentů, kteří finišují studium na pedagogické fakultě.

Kromě dopadu na samotné žáky pak budoucí učitelé nelibě nesou praktické „škrtnutí“ poloviny jejich aprobace. Ministerstvo školství argumentuje mimo jiné dlouhým přechodným obdobím i tím, že mají učitelé aprobaci i na některý z jiných předmětů. „Problém tkví mimo jiné v plném pracovním úvazku, který bez výuky druhého předmětu lze velmi těžko naplnit. Vypadá to tedy, že si my, ruštináři, musíme během onoho desetiletého přechodného období dodělat další aprobaci (na vlastní náklady a ve svém volném čase) nebo učit předměty, k jejichž výuce nejsme odborně připraveni či učit nechceme, až nám tato reforma znehodnotí naši pětiletou píli a dřinu ve studiu ruského jazyka a mnohaletou práci ve škole,“ dodal Krejcar, který studuje kombinaci učitelství českého a ruského jazyka pro základní školy.

„Nevím, odkud přišla informace, že se tento krok týká asi 300 učitelů s průměrným věkem 54 let, jen když se podívám na počty absolventů učitelství ruštiny v posledních letech na vysokých školách, tak tato matematika nemůže vycházet. Argument, že máme i druhý předmět, je neuspokojivý – kdybych nastoupil na školu, kde budou všechny ročníky druhého stupně rozděleny na dvě třídy, pak úvazek zkrátka nemohu naplnit. Hodinová dotace dějepisu není vysoká, a týká se to i mnoha dalších oborů, které nastávající kantoři mají – občanská výchova, hudební výchova, zeměpis...“ kritizuje argumenty ministerstva další z budoucích učitelů a člen České asociace rusistů Vojtěch Antoš. I podle něj jde rozhodnutí proti logice argumentu, že má dojít k větší kontinuitě výchovy ze základní na střední školu. „Ruština se stále učí na mnoha školách – ZŠ i středních, pakliže na ZŠ nebude zachována a na dané střední škole budou mít žáci na výběr např. právě z němčiny a ruštiny, pak kontinuita stejně nenastane,“ dodal Antoš.

„ Změna ve mně vyvolala velké zklamání, jelikož jsem 5 let dřel, abych mohl ruštinu učit a vlastně těsně před koncem studia se dozvídám, že ta možnost mi bude odepřena, respektive velmi omezena,“ uvádí v podobném duchu Petr Olšák. „Ruština je stále světový jazyk a lze ji využít nejen v Rusku, ale také při komunikaci s občany z Ukrajiny, Běloruska, Gruzie, Arménie, Pobaltí, Ázerbájdžánu či středoasijských zemí. S několik těmito zeměmi ČR spolupracuje a některé země dokonce mají zájem se stát součástí EU nebo v ní již jsou. Zároveň v České republice je nyní velmi početná menšina ruskojazyčného obyvatelstva, tudíž znalost a výuka ruského jazyka může být velmi nápomocná při integraci těchto občanů, včetně Ukrajinců, do české společnosti. Znalost ruštiny a geopolitiky východní Evropy taktéž může pomoct v orientaci v aktuální geopolitické situaci. Těch argumentů je opravdu mnoho,“ dodal Petr Olšák.

„ Z vyjádření pana ministra vyznívá, že jsou mu učitelé ruštiny, s prominutím, úplně ukradení. Argumentuje jednak průměrným věkem, který je údajně 54 let, což by znamenalo, že velká část učitelů za 10 let již bude v důchodu. Zbylí mají druhý obor, takže se situace dle pana ministra vyřeší sama. Já mám například jako druhý obor zeměpis, který nepatří mezi předměty s vyšší hodinovou dotací. Pouze se zeměpisem se mi velmi výrazně snižují možnosti se uplatnit na škole ve svém oboru s plným pracovním úvazkem,“ uvedl Petr Olšák.