Los Angeles leží uprostřed ohňové pasti. Okolní kopce jsou pokryté vegetací, jež je známa jako chaparral a je vysoce hořlavá. V kombinaci se suchem a větry Santa Ana jsou nebezpečné požáry téměř jistota. Ilustrační foto.
Foto: Shutterstock
1
Z hlediska prosazování hodnot svobodné a otevřené společnosti, hájení pravdy a principů demokracie nepřinesl způsob zvolení Václava Havla 29. prosince 1989 ...
Los Angeles je v obležení požárů. Obzvláště tvrdě postižena je čtvrť Pacific Palisades, kterou ohně z velké části zničily a kde má domy řada hollywoodských celebrit. Zatím je potvrzeno 16 obětí. Téměř 180 tisíc lidí muselo být evakuováno. Jedná se o nejhorší požár v historii města. Za viníka bylo okamžitě označeno globální oteplování.
V Česku tento názor šířil například pirátský poslanec Jakub Michálek: „Škody musí začít platit znečišťovatelé, kteří globální oteplování způsobují tím, že vypouštějí skleníkové plyny! Tohle je požární bouře, která má rychlost hurikánu v Los Angeles. Jedna z mnoha ukázek klimatického pekla, před kterým vědci léta varovali…,“ postoval společně se satelitním snímkem hořícího Los Angeles. Celé je to ale trochu složitější. Losangeleský požár je šokující, ale ne překvapivý.
Pokud má nějakého hlavního viníka, je jím „vítr Santa Ana“. Tyto silné větry foukající z kalifornského vnitrozemí nad oceán jsou již po staletí spojovány s větším požárním nebezpečím. Mají totiž tendenci ohně rozfoukávat a rychle šířit. Když na začátku měsíce začaly znovu působit, úřady již 2. ledna vydaly varování před zvýšeným nebezpečím požárů. Nezdá se, že by změna klimatu vítr Santa Ana nějak zhoršovala. Ekolog specializující se na požáry Jon Keeley řekl novináři Michaelu Shellenbergerovi, že větry Santa Ana se posunuly v čase: dříve byly častější v září, nyní jsou v zimě. Není si ale jistý, jestli za to může globální oteplování. Klimatolog Patrick Brown z Univerzity Johna Hopkinse v článku pro magazín City Journal dokonce uvádí, že se změnou klimatu se očekává, že větry Santa Ana budou méně intenzivní a méně časté.
Ano, Kalifornie momentálně trpí suchem, což připravilo podmínky pro současnou katastrofu. A vědci upozorňují, že změna klimatu může vést k častějším požárům. Na druhou stranu Kalifornie trpěla lesními požáry vždy a předchozích 11 měsíců bylo naopak nebývale mokrých. Bezprostřednějším problémem je fakt, že kalifornské úřady jsou neschopné riziko požárů zmenšit.
Progresivní Kalifornie stojí v čele amerického boje proti změně klimatu. V samém nadšení pro snižování uhlíkových emisí zapomínají na konkrétní projekty, které by pomohly redukovat bezprostřední ohrožení.
Například již dávno se ví, že Kalifornie potřebuje nové nádrže, které by pomohly zadržet vodu v době nadměrných srážek, aby mohla být využita v době sucha. Poslední nádrž postavená v Kalifornii je přehrada New Melones, uvedená do provozu v roce 1979. V roce 2014 Kalifornie schválila plán výstavby osmi nových vodních projektů. Více než deset let poté nestojí ani jeden. Dokončení prvního je plánováno na rok 2027, posledního na rok 2035.
Nedostatek vody se stal tématem, když hasičům v Pacific Palisades došla voda v hydrantech, jelikož vlivem vyprázdnění okolních nádrží v nich poklesl tlak. Nakonec nefungovalo asi 20 % hydrantů v obci.
Donald Trump obvinil losangeleskou starostku Karen Bassovou a kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, že příčinou je jejich špatná vodohospodářská politika. Místní úřady tvrdí, že plánovaná vodní díla by ničemu nepomohla. Problém je, že městské hydranty jsou určené k hašení jednoho nebo dvou domů, ne k boji s apokalypsou. Faktem ale je, že největší nádrž v Palisades, Santa Ynez Reservoir, je od února 2024 prázdná kvůli rekonstrukci. Newsom požádal Los Angeles o prověření, jestli by voda ze Santa Ynez pomohla zvýšit tlak v trubkách. Celkový obrázek vodohospodářství v Kalifornii je ale naprosto tragický.
Podobné je to s požární prevencí. Los Angeles leží uprostřed ohňové pasti. Okolní kopce jsou pokryté vegetací, jež je známa jako chaparral a je vysoce hořlavá. V kombinaci se suchem a větry Santa Ana jsou nebezpečné požáry téměř jistota. Jelikož moderní Los Angeles se rozrostlo natolik, že na mnoha místech sousedí těsně s chaparralem, riziko, že vzplane i město, je velmi vysoké. Řešením je likvidace hořlavého porostu, buď mechanickým vykácením a úklidem, nebo kontrolovaným preventivním vypalováním.
Jenže okres Los Angeles je obří, zhruba stejně velký jako stát Connecticut, a 64 % je klasifikováno jako „přírodní oblast“. Prevence na takové rozloze je drahá a časově náročná. Nepomáhají tomu byrokratické překážky. Státní i federální regulace znamenají, že schválení mechanické úpravy lesa v průměru trvá 3,6 roku a preventivní vypálení 4,7 roku. V případě větších projektů je to ještě déle, 5,3 roku pro mechanickou úpravu a 7,2 roku pro vypálení. Newsom v roce 2020 ohlásil plán upravit proti požárům do roku 2025 500 tisíc akrů kalifornských lesů. Žalostně selhal, články z roku 2022 si stěžují, že nebyl zahájen ani jeden projekt.
Šéfka losangeleského oddělení pro vodu a energie Janisse Quiñonesová prohlásila, že její prioritou číslo jedna je „rovnost“. Když to připočteme k výše zmíněným problémům, začne být jasné, že za tragický požár nemůže ani tolik globální oteplování, jako zkostnatělá byrokracie a politici, kteří raději řeší abstraktní problémy než konkrétní pomoc.
00:01
