Finále boje o osud koncesionářských poplatků. Budou lidé platit za televizi i bez televize?

Poslanecká sněmovna se tento týden chystá na finální hlasování o kontroverzní novele, která zásadně ovlivní financování veřejnoprávních médií. Vedle zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) rozšiřuje novela také okruh poplatníků. Po měsících obstrukcí opozice se vláda rozhodla svolat mimořádnou schůzi na středu 5. března, kdy se po poledni očekává konečný verdikt.

Novela počítá se zvýšením poplatků pro ČT o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a pro ČRo o 10 Kč na 55 Kč. Změna má pomoci stabilizovat rozpočty obou institucí, které čelí rostoucím nákladům a inflaci. „Veřejnoprávní televize nemůže fungovat s rozpočtem z roku 2008. Pokud chceme udržet kvalitu, je nutné poplatky upravit,“ uvedl generální ředitel ČT Jan Souček.

Opozice však varuje, že novela zavádí novou „mediální daň“ a zatěžuje občany i firmy. Sporné je zejména rozšíření okruhu poplatníků na všechny domácnosti s chytrými telefony, tablety nebo počítači. „Chceme obstruovat, protože tomu chceme zabránit,“ prohlásil předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Opozice: Nová totalita a plán na změnu financování

Opoziční hnutí ANO a SPD se v posledních týdnech snažila projednání novely blokovat. Při předchozím jednání vystoupil Babiš s kritikou předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), kterou obvinil z porušování pravidel řízení schůze. „Paní Pekarová nám dneska neumožnila vystoupit s přednostním právem před bodem. Proč? Protože věděla, že budeme obstruovat,“ prohlásil.

Předseda poslanců ODS Marek Benda Babišova slova odmítl jako „směšná“. „Totalita opravdu vypadá trošku jinak. To nestojíte ve sněmovně a nemluvíte za řečnickým pultem a ještě zcela neomezeně,“ řekl novinářům. I proto koalice prosadila takzvané pevné hlasování.

Alena Schillerová, šéfka poslanců ANO, varovala, že pokud se její strana dostane do vlády, okamžitě přijde se změnami. „Jedněmi z prvních pevných hlasování, která v případě vlády hnutí ANO proběhnou už z kraje příštího roku, budou zákony napravující nepořádek způsobený touto vládou – tedy například EET 2.0, zákon stropující věk odchodu do důchodu na čísle 65 nebo zákon, který konečně umožní NKÚ efektivně kontrolovat, jak obě média s prostředky daňových poplatníků skutečně nakládají,“ uvedla pro Echo24 Schillerová.

Tři možné scénáře: růst, škrty nebo změny pravidel

Hlasování může dopadnout několika způsoby. Pokud novela projde v původní podobě, Česká televize získá ročně o 865 milionů korun více, Český rozhlas pak 331 milionů. Podle Součka by televize mohla investovat do nových pořadů a rozšíření zpravodajství. „Máme projekty, které jsou připravené, ale čekáme, zda na ně budou prostředky,“ dodal.

Pokud novela neprojde, veřejnoprávní média budou nucena přistoupit k drastickým škrtům. „Pokud poplatky nezvýšíme a novela neprojde, budeme muset škrtat. Rozpočet nazvaný ‚Armageddon‘ už máme připravený,“ varoval Souček. Možná opatření zahrnují omezení vysílání na tři hlavní kanály ČT1, ČT2 a ČT24, rušení zahraničních zpravodajských postů a snížení počtu původních pořadů.

Další možností je, že novela projde, ale s pozměňovacími návrhy. Jedním z nejdiskutovanějších je plán na aktivní podporu mediální gramotnosti a občanského vzdělávání v ČT a ČRo. "V současné době je nezbytné posilovat odolnost společnosti a přispět k rozvoji občanského vzdělávání," domnívá se poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Další kritici se obávají, že ČT a ČRo by podle pozměňovacího návrhu mohly od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) žádat data o firmách, jestli platí poplatky například vzhledem k počtu zaměstnanců.

Součástí debaty bylo i osvobození seniorů a zdravotně postižených od koncesionářských poplatků, což navrhli senátoři ANO. Senát však návrh už v prvním čtení zamítl. Podle senátora Davida Smoljaka (STAN) by to znamenalo výrazný výpadek příjmů ČT. „To je prostě zákon o likvidaci České televize a Českého rozhlasu,“ prohlásil.