Vláda chtěla oživit penzijní spoření. O novém produktu ani po roce skoro nikdo neví

Už přes rok funguje nová forma penzijního spoření, které mělo nabídnout lidem možnost výrazně vyššího zhodnocení úspor na stáří. Zas tak velký zájem však tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP) nevyvolal a jak ukazují dlouhodobě průzkumy, není se příliš čemu divit. Většina lidí totiž stále neví, o co vlastně jde.

Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku loňského roku. Lidé mohou odkládat peníze na důchod také prostřednictvím účastnických a transformovaných fondů penzijního připojištění, které má v ČR téměř polovina občanů.

Do DIP dosud vložilo peníze kolem 150 tisíc lidí. A podle nového průzkumu agentury Ipsos pro ČPP Servis zůstává povědomí o této novince i po více než roce v Česku velmi nízké. „Podle průzkumu agentury Ipsos pro ČPP Servis o tomto nástroji nikdy neslyšelo 34,4 % respondentů, dalších 40,7 % pojem sice zaznamenalo, ale nerozumí jeho principu,“ uvedl v tiskové zprávě ČPP Servis.

„Po více než roce fungování DIP více jak ¾ respondentů neví, jak DIP funguje a více jak 1/3 dokonce ani neví, že nějaký takový produkt existuje. Tady se dle mého názoru jasně promítá neochota státu otevřeně komunikovat nepopulární témata související s rolí státu při zajištění životní úrovně svých občanů ve stáří. A taktéž neochota některých občanů se o tato témata zajímat,“ uvedl ředitel divize Poradenství ve společnosti ČPP Servis Petr Pokorný.

Výsledky se příliš neliší od říjnového průzkumu agentury STEM/MARK, podle kterého doposud dvě třetiny české populace neví, co to dlouhodobý investiční produkt je. Zatímco alespoň v nějaké míře či způsobu se podle průzkumu na důchod finančně připravuje 63 procent lidí, 40 procent z nich využívá penzijní spoření, 36 procent ‚staré‘ penzijní připojištění, 43 procent spořicí účet, 21 procent stavební spoření a 19 procent běžný bankovní účet. Jen 14 procent lidí investuje do akcií, čtyři procenta do dluhopisů a 11 procent do takzvaných ETF fondů (fondů obchodovaných na burze).

„Největší generační rozdíl se ukazuje u mladých lidí (18-26 let) – celá čtvrtina z nich tvrdí, že principu DIP rozumí, což je nejvyšší hodnota mezi všemi věkovými kategoriemi. Paradoxně však právě v této skupině najdeme nejnižší podíl těch, kteří do DIP skutečně investují, a to jen 5,6 %. Přitom pro nejmladší kategorii je vstup do produktu z finančního hlediska nejvýhodnější,“ uvedl ČPP Servis v tiskové zprávě.

„Znepokojující výsledky ukazují, že i přes rostoucí informovanost mladších ročníků zůstává jednou z hlavních překážek nízká motivace k dlouhodobému investování. Mnozí upřednostňují okamžité výdaje před budoucím zajištěním, přestože začít ve 25 letech znamená díky delšímu horizontu a složenému úročení výrazně výhodnější podmínky než při vstupu o dvacet let později,“ dodal Petr Pokorný.