„Nesedí čísla, ani trendy.“ Fiala chce od statistiků slyšet, kde se s cenami plynu stala chyba

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci příslušných úřadů kvůli statistikám o cenách plynu sejde v příštím týdnu nebo v přespříštím. Podle mluvčího vlády Václava Smolky metodika, kterou zvolil Eurostat a z níž vyšlo, že se v Česku ve druhém pololetí loňského roku zvedly ceny plynu nejvíce v Evropské unii, neodpovídá reálným cenám na trhu. Mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že data Eurostatu vycházejí z konceptu nabízených cen v daném období. Podle některých kritiků Fiala ohrožuje nezávislost úřadů.

Schůzka premiéra Fialy s představiteli úřadů, které se podílely na statistikách ohledně cen plynu v druhém pololetí loňského roku, proběhne nejpozději do dvou týdnů. Dříve to kvůli nabitému programu předsedy vlády podle mluvčího Smolky nejde. Fiala ve středu uvedl, že je potřeba zjistit, kdo udělal chybu. „Pozvu si zástupce energofirem, ale i orgánů, které se podílejí na statistických číslech, a budeme se bavit o tom, proč ta čísla neodpovídají realitě,“ řekl Fiala.

Smolka pro Echo24 řekl, že statistiky už vyšly, takže s tím už aktuálně nejde nic udělat. „Důležité je, aby se projednala ta metodika, která vedla k výsledkům neodpovídajícím reálným cenám,“ míní Smolka. Eurostatu data poskytl ČSÚ, který je zase získal od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) „Eurostat na základě těchto dat uvádí, že došlo k růstu cen energií. Od dodavatelů ale máme data, která prokazatelně ukazují snížení cen. Ten rozdíl je zhruba padesátiprocentní,“ uvedl Smolka s tím, že Eurostat uvádí průměrnou cenu 9410 korun, ale třeba zákazníci ČEZu platili v té době 4847 korun.

Tato data má k dispozici i deník Echo24. „Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena. Naopak zákazníci ČEZ Prodej ve druhém loňském pololetí platili nižší cenu než v pololetí prvním, protože se do plateb pozitivně promítl vládní úsporný tarif. Od ledna 2023 vláda dále zavedla cenové stropy, které zákazníkům pomáhají v celém letošním roce,“ uvedl pro Echo24 mluvčí skupiny ČEZ Roman Gazdík.

Podle Smolky se ukazuje jasný nepoměr. „Nesedí ani čísla, ani trendy. Ve skutečnosti došlo k poklesu cen, což je vidět u těch dat dodavatelů, v šetření ale Eursotat ukazuje nárůst,“ řekl Smolka s tím, že premiér Fiala se chce na metodiku podívat, aby nikdo neděsil lidi čísly, která podle vlády neodpovídají realitě.

„V první řadě chce pan premiér slyšet názory všech zúčastněných, jak se to celé děje, proč k tomu dochází a jak to dělají jiné státy. V jiných státech třeba ta metodika zohledňuje reálné ceny na trhu a ne nějaké tabulkové nabídkové ceny, které vlastně neodpovídají tomu, kolik zákazníci platí,“ uvedl Smolka. „Ta statistika je pak k ničemu, protože se jednak porovnávají dvě neporovnatelné věci a zadruhé to neukazuje realitu a vnáší to do společnosti povědomí, které je ale mylné,“ dodal Smolka.

Fiala může poškodit důvěru lidí ve stát, míní Kovanda

Mluvčí ČSÚ Jan Cieslar deníku Echo24 sdělil, že úřad vytváří a publikuje statistiku v souladu s mezinárodními standardy. „V indexu spotřebitelských cen jsou podle metodiky zahrnuty skutečně placené ceny domácnostmi v daném období včetně zohlednění fixací, úsporného tarifu, zastropování cen a tak dále. Dopad těchto hodnot lze prokazatelně sledovat v aktuálním vývoji indexu spotřebitelských cen,“ řekl pro Echo24 Cieslar s tím, že údaje o absolutních cenách energií v databázi Eurostatu vycházejí z konceptu nabízených cen v daném období.

„A proto se nemohou shodovat a ani se neshodují s vývojem indexu spotřebitelských cen. Data o průměrných cenách elektřiny a zemního plynu počítá Energetický regulační úřad (ERÚ), od kterého je pak ČSÚ přebírá a zasílá do Eurostatu,“ dodal Cieslar. Podle ERÚ vycházejí data z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu, takže neodpovídají reálným platbám zákazníků. Zjednodušeně jde tedy o to, že data Eurostatu vycházejí z konceptu nabízených cen v daném období, což je odlišná metodika. „Reálné platby domácností zohledňují aktuální data ČSÚ o inflaci,“ dodal Cieslar.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři pro Echo24 řekl, že si lze jen těžko představit, jakou „minelu“ by musely Eurostat, případně Český statistický úřad učinit, aby se zmýlily natolik, že rozdíl bude desetinásobný. „Jinými slovy, je možné, že se statistici dopustili nějakého metodického přehmatu, ale spíše jen v rozsahu ‚statistické chyby‘. Těžko si lze představit přehmat, jenž by je dovedl k desetinásobnému nadhodnocení růstu cen v ČR v porovnání s dalšími zeměmi středoevropského regionu,“ řekl Kovanda. Například u Slovenska šlo jen asi o 18tiprocentní růst (více v komentáři Lenky Zlámalové zde).

Politici by podle Kovandy měli vynechat silné výrazy typu toho, že statistici „matou“ veřejnost. „Nejprve je třeba se důkladně seznámit s použitou metodikou a tu pak případně třeba i kritizovat – ovšem již se znalostí věci. Protože pokud politici bez hlubší znalosti věci, ‚střelbou od boku‘, zpochybňují data státních statistických úřadů, nahlodávají tak v rámci svého politického zápasu důvěru veřejnosti ve statistické úřady, potažmo ve stát jako takový,“ dodal Kovanda.