Strmý propad porodnosti trvá
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
Můj návrh na zřízení pozice zmocněnce pro automobilový průmysl vychází z mnoha jednání s šéfy evropských automobilek. Měli bychom usilovat o to, aby to byl Čech ...
Český statistický úřad včera zveřejnil napjatě očekávaná čísla o demografickém vývoji za celý loňský rok. Tedy napjatě očekávaná... Na to, že první tři čtvrtletí roku 2022 jsme absolvovali nenormálně prudký propad porodnosti, by člověk například od vlády, která si správně dělá starosti o dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a vůbec ekonomiky, čekal větší zájem.
Čísla za poslední tři měsíce roku 2022 jsou bohužel potvrzením, dokonce zostřením trendu. Celkově se v České republice loni narodilo 99 834 dětí, téměř o 12 tisíc méně než předešlý rok (111 793). Vzhledem k tomu, že smutná statistika potratů je téměř neměnná (27,5 tisíce ročně), musí být příčina jinde.
Za první tři čtvrtletí roku 2022 ubylo v meziročním srovnání novorozenců o 9,5 procenta (68 505 versus 75 706). Za celý rok 2022 je to však 10,7 procenta.
Tady připomeňme, že poprvé nastal propad v meziročním srovnání loni v lednu, skoro devět měsíců po zpřístupnění vakcíny proti covidu-19 lidem v reproduktivním věku. Na jaře propad nabíral rychlost, v létě se situace trochu zklidnila, aby na podzim a, jak vidno, i v zimě opět přidal na tempu. Listopad a prosinec jsou v meziročním srovnání slabší o více než 14 procent. To je skutečně zarážející.
Údaje se budou zpřesňovat a pitvat, díky ČSÚ teď například víme, že v celkové sumě novorozenců nejsou započítány děti ukrajinských uprchlic, pokud tedy neplatily české zdravotní pojištění, což drtivá většina z nich neplatila. To je dobře jednak proto, že jinak by naše demografické drama bylo ještě dramatičtější, jednak proto, že meziroční srovnání je tak čistší.
Lidé, kteří doposud tvrdili, že se žádné drama s porodností nekoná, meziroční srovnání mezi lety 2021 a 2022 zásadně zpochybňovali. Demografka Klára Hulíková Tesárková z Univerzity Karlovy, citovaná v hojně sdíleném článku redaktora Deníku N Petra Koubského, zdůrazňuje změny v míře plodnosti. To je poměr mezi počtem narozených dětí a počtem žen v reproduktivním věku (15–49 let). Hulíková Tesárková a s ní Koubský používají variantu této veličiny, úhrnnou míru plodnosti. Velký nárůst úhrnné plodnosti prý nastal z roku 2020 na rok 2021, takže její prudký úbytek v roce 2022 je v normě.
Ovšem předseda České statistické společnosti Ondřej Vencálek na stránkách skupiny Smis-lab.cz jednak dovozuje, proč by toto vysvětlení, i kdyby platilo, stejně nedokázalo vysvětlit víc než čtvrtinu propadu, a hlavně proč neplatí.
Ve skutečnosti v onom srovnávacím roce 2021 úhrnná plodnost o tolik stoupla proto, že se právě dělalo sčítání lidu a zjistilo se, že žen v produktivním věku u nás je ve skutečnosti o 83 tisíc méně, než se ještě o rok dřív odhadovalo. Méně žen na víc porodů rovná se vyšší úhrnná plodnost, ale nikoli jako jednorázový výstřelek, ale jako trend. O to víc si pokles této veličiny loni žádá vysvětlení.
Je ale zřejmé, že nechuť ho hledat, a to na vládní i expertní úrovni (i Hulíková Tesárková byla mimo jiné členkou skupiny Sníh, která u nás velmi autoritativně prosazovala postupně lockdowny, testování a očkování), bude významně ovlivněna nejistotou, co by se při tom hledání také mohlo najít, že by jedním z faktorů mohla být ona experimentální m-RNA vakcína. Ať tak či onak, naděje těchto lidí, že statistici údaji za poslední čtvrtletí loňského roku de facto zruší tento výjimečný demografický stav a celý propad porodnosti bude možno vysedět, se včera nenaplnila.
PROPAD PORODNOSTI
KOMENTÁŘ