Ničíme se sami. S prof. Lischkem o zdraví a nemoci. Je lepší číst, nebo poslouchat?
NOVÉ VYDÁNÍ TÝDENÍKU ECHO
Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Vidíte, že se mnoho lidí skutečně vědomě devastuje k rakovině a dalším nemocen? Tak zní jedna z otázek Lenky Zlámalové pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho v novém vydání Týdeníku Echo.
„Nepochybně. Špatný životní styl, nedostatečná prevence. Má to ale i druhou stranu. Ta devastace se týká jen části nemocných. Pak je pochopitelná obrovská frustrace těch, kdo celý život žili zdravě. Všechno dodržovali. A přesto onemocní,“ odpovídá profesor hrudní chirurgie Robert Lischke. Mluví také o tom, že i on byl ještě donedávna kuřák. Více v rozhovoru zde.
Ještě čteš, nebo už jen posloucháš? Audio paměti nepřeje. Knihy bývaly chápány jako osvobozující. Člověk se s nimi stáhl z provozu, pohroužil se skrze ně do sebe, získal odstup. V případě audioknih se to děje v omezené míře. Ocitáme se totiž ve vleku posluchače a dřív, než bychom si byli schopni vytvořit vlastní porozumění, již je nám interpretace vnucována vypravěčem, jeho tónem hlasu i jeho důrazy, píše Tereza Matějčková v eseji, kde se mj. zabývá popularitou podcastů a audioknih. „Pro všechny, kteří hovoří o renesanci audia, bude zklamáním výsledek srovnání četby tištěné knihy a poslechu audioverze. Při testu dopadli řádově hůře ti studenti, kteří jen poslouchali,“ píše.
Temný autor Spalovače mrtvol. Fuchs zemřel opuštěný, tělo našli po třech dnech. Když v srpnu 1994 Ladislav Fuks zemřel, byl to pak takový podivný pohřeb na konci léta. Na to, jaký to byl velký a známý spisovatel, bylo ve strašnickém krematoriu vlastně málo lidí, píše Jiří Peňás v úvodu svého textu o autorovi, jehož význam pro moderní českou prózu lze stěží zpochybnit. Sté výročí jeho narození připomíná výstava Protisvěty Ladislava Fukse v pražském letohrádku Hvězda.
Izrael se obrátil naruby. Největší nebezpečí je uvnitř. Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Západní zpravodajství o izraelské krizi je obvykle rámováno jako střet dobra a zla: „demokraté“ proti „autoritářům“ – rasistům, populistům a ničitelům nezávislé justice. Jenže v izraelském střetu se obě strany domnívají, že bojují za demokracii (a národ). Více v textu Jana Fingerlanda.
„Byl jsem výpomocným učitelem.“ Střet Milana Uhdeho s českým školstvím. Výpomocným učitelem jsem se stal za svůj dosavadní život dvakrát. Poprvé šlo vlastně o neúspěšný pokus, když jsem ve druhém manželství v roce 2010 vyženil desítiletou žákyni základní školy. Měla zatím samé jedničky a pomoc nepotřebovala. Jenže v šesté třídě příliv jedniček ustal a vystřídaly je dvojky i trojky, v zeměpise dokonce pětky. Manželka vyslala na setkání s učitelstvem mne. Zaujal jsem deváté místo ve frontě před zeměpisným kabinetem, kde mě dva otcové poznali a varovali: učitelka zeměpisu je obávaná. Oba by své děti rádi viděli na gymnáziu. Jdou prosit, aby upustila od navržené čtyřky...“ Tak začíná fejeton Milana Uhdeho o tom, jak poznal české školství.
Boj o budoucnost filmu. K čemu povede stávka v Hollywoodu. V Hollywoodu již čtvrt roku stávkují scenáristé a o prázdninách se k nim přidalo sto šedesát tisíc herců a hereček sdružených v odborech. Usilují o zlepšení platových a pracovních podmínek. Budoucnost filmového průmyslu je otevřená, boj o ni se vede teď. Jak vypadá? Co přináší? V Salonu Echa o tom diskutují programová ředitelka festivalu, novinářka a překladatelka Iva Hejlíčková, filmový historik a teoretik, zástupce vedoucího Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity Radomír D. Kokeš a novinář specializující se na hollywoodské zákulisí a zakladatel portálu MovieZone Václav Rybář.
Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.