Dávky na bydlení spolkly za rok 18 miliard. Systém se má zanedlouho změnit
NÁKLADY NA BYDLENÍ
Příspěvek na bydlení zaznamenal v minulém roce nevídaný rekord, bylo to zřejmé už v druhé polovině roku, kdy meziročně výdaje vystřelily o miliardu a zásadně přibylo příjemců dávky. Od ledna do listopadu minulého roku překročily výdaje na příspěvek šestnáct miliard korun. Dávku dostávalo koncem loňského roku kolem 265 000 domácností. Pro celý loňský rok to tak bude znamenat téměř osmnáct miliard korun.
Domácnostem v minulém roce výrazně rostly výdaje na bydlení, byl to nakonec i vládní „deštník proti drahotě“, který doporučoval zjistit si, na jaké dávky mají lidé nárok. Už na konci roku 2022 tak překonal počet uživatelů hranici 200 tisíc, ke konci roku 2023 už se šplhal vysoko přes 250 tisíc, jak ukazují statistiky ministerstva práce. Stejně tak se navýšil průměrný příspěvek, loňských zhruba 4 000 na více než 6 000 korun. Výdaje v roce 2023 tak podle vlády vzrostly 2,7 násobně oproti roku 2021 a meziročně více než dvojnásobně.
Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativy a 30 procenty příjmu. Pro předloňský a loňský rok byl normativ dočasně vyšší podle počtu lidí v domácnosti o 1400, 1600 či 1800 korun v nájmu a o 2000, 2400 či 2800 korun ve vlastním a družstevním bytě. Zvýšením normativních nákladů reagoval kabinet pro předloňský a loňský rok na výrazný růst cen energií. Od letoška se normativy pohybují podle velikosti bydliště, počtu bydlících a druhu bytu od 8932 do 23 195 korun.
Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun. Bylo to téměř 17 procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých 15 procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad.
„Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou. Do roku 2021 byl růst pozvolný, v roce 2022 se výdaje zvedly o 10,4 procenta a v roce 2023 meziročně o 21,7 procenta,“ řekla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ. Výdaje za plyn se podle statistiků meziročně zvedly zhruba o 44 procent, za elektřinu o 26 procent, za vodné a stočné o 12 procent a za nájemné asi o šest procent.
Bydlení stálo v průměru loni 8299 korun měsíčně. Padlo na ně 16,7 procenta čistých měsíčních příjmů. Ve vlastním domě náklady činily 7678 korun, tedy 13,5 procenta příjmů. Téměř tři čtvrtiny částky se utratily za energie. V nájmu lidé dali v průměru 12.251 korun měsíčně. Bylo to 30,3 procenta jejich čistých příjmů. Víc než dvě pětiny částky putovaly do nájemného. Průměrní obyvatelé nájemních bytů by tak měli nárok na příspěvek na bydlení.
Ministerstvo práce nyní chystá v systému dávek změny. Sloučit by se měly příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podávat a vyřizovat by se tak měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz má být práce či její hledání. Změny by měly podle plánu začít platit příští rok. „V revizi se soustředíme na čtyři nejčastěji využívané dávky, k nim jsou čtyři žádosti a čtyři správní řízení. Stále i po dosavadním zjednodušení je to otázka minimálně 16 stran papírů. Systém prostě jednoduchý není… Propojením a sloučením čtyř typů podpor dokážeme efektivněji zacílit na domácnost a podívat se na její situaci příjmovou, majetkovou, jak bydlí, kolik je tam dětí, jak pracují či jak by pracovat mohli,“ popsal chystanou změnu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podotkl, že jedna domácnost by měla nově podávat jednu žádost. Posílat by ji mohla přes aplikaci JENDA. Vyřizovací proces by tak měl být jen jeden. Ministr uvedl, že změny mají také „významně zastavit zneužívání dávek“. Úřad práce ale před nedávnem oznámil, že podle jeho prověření se dávky masivně nezneužívají. Podle šéfa resortu práce však není nastavení dávek správné a získat je mohou ti, kteří je nepotřebují. „U některých typů podpory má klient i poměrně slušné majetkové poměry, vlastní třeba i vícero bytů, přesto může žádat a získat třeba příspěvek na bydlení,“ řekl Jurečka.
