Tlak na Tuleju sílí. Akademici zpochybňují jeho práci, premiér chce vysvětlení

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za důležité, aby kandidát TOP 09 na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja v nejbližších hodinách až dnech vyjasnil všechny pochybnosti kolem své vědecké publikační činnosti. Je důležité, aby bylo jasné, zda je to ojedinělé pochybení, nebo zda existuje větší pochybnost o kvalitě vědecké práce, řekl v pátek Fiala. Část vědecké a akademické obce se na sociálních sítích a v médiích pozastavila nad kvalitou odborných prací, které Tuleja publikoval.

Premiér uvedl, že ve čtvrtek ho Tuleja informoval, že Slezská univerzita stáhne z publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na seznam takzvaně potenciálně predátorských. Zdůraznil, že jde o ojedinělé pochybení, za které se omlouval. "Objevují se ale nové komentáře a informace a Tuleja na ně musí reagovat, přesvědčivě je vysvětlit," zdůraznil Fiala.

S prezidentem Petrem Pavlem je předseda vlády domluven na pondělním termínu jmenování nástupce Heleny Langšádlové. "Pokud by se něco změnilo, budu pana prezidenta informovat," řekl Fiala.

Podle premiéra je zásadním omylem předpokládat, že ten, kdo řídí nějaké ministerstvo, musí být špičkovým odborníkem v daném oboru. Podmínkou je rozumět problematice a být schopen prosazovat věci, které jsou pro daný resort důležité, míní. "U někoho, kdo se věnuje výzkumu a inovacím, vysokoškolskému prostředí a akademickému a výzkumnému prostředí, tak je předpoklad, že tomu dobře rozumí. A je také předpoklad, že nejsou pochybnosti o kvalitě jeho vlastní práce. Tak to je," konstatoval Fiala.

Docent ekonomie a bývalý rektor Slezské univerzity Tuleja ve čtvrtek uvedl, že za svůj profesní život napsal desítky odborných článků. Server Seznam Zprávy upozornil na trojici textů, které vyšly v únoru 2015, další text je z ledna 2013, v časopisech zařazených na seznam takzvaně potenciálně predátorských časopisů. Ty zaplavují akademické prostředí irelevantními texty, které nesplňují základní náležitosti odborných textů. Časopisy nemusejí dodržovat etické standardy vědeckého prostředí, publikované texty neabsolvují recenzní řízení a nemusejí mít dostatečnou odbornou kvalitu. Publikace v odborných časopisech je přitom důležitou součástí pracovního působení vědců a je třeba nástrojem k získávání grantů.

Někteří ekonomové a další zástupci vědecké a akademické obce kritizovali podle nich nevalnou úroveň Tulejových vědeckých publikací i použité angličtiny. "Publikace v predátorských časopisech bych Tulejovi ještě 'odpustil'. Ovšem to, že jeho tým nepochopí analýzu, na které staví článek, a udělá ji od začátku do konce naprosto nesmyslně, je mnohem závažnějším indikátorem kvality jeho práce," napsal na síti X Hynek Cígler z brněnské Masarykovy univerzity.

Publikace v predátorských časopisech bych Tulejovi ještě "odpustil". Ovšem to, že jeho tým nepochopí analýzu, na které staví článek, a udělá ji od začátku do konce naprosto nesmyslně, je mnohem závažnějším indikátorem kvality jeho práce. Pojďme se na jeden článek podívat.🧵1/n pic.twitter.com/Jw6EyZIDXi

— Hynek Cígler (@HynekCigler) May 2, 2024

I profesor katedry ekonomie New York University Jaroslav Borovička míní, že o publikování v predátorských časopisech jde až v druhé řadě. "Prvořadá je naprosto hrůzná kvalita výstupu, který Tuleja za svou vědeckou práci vydává. Ministr pro vědu nemusí být špičkový vědec, ale když už se vědecké práci věnoval a získal za ni docenturu, měl by chápat alespoň nějaké standardy," uvedl Borovička na facebooku.