Ekonomická mapa se přepisuje

ÚHEL POHLEDU

Ekonomická mapa se přepisuje
Rusko potřebuje rubl co nejsilnější. Foto: Shutterstock
1
Aréna názorů
Markéta Šichtařová
Sdílet:

ÚHEL POHLEDU - V Rusku je docela dusno. Pohled na graf kurzu ruského rublu k dolaru je mimořádně výživný. Rubl totiž zcela skokově klesl vůči dolaru na nejslabší úroveň za 32 měsíců a dostal se ke 113 rublům za dolar. Od začátku srpna se rubl k dolaru propadl o více než 24 procent.

Hodně to připomíná situaci v březnu roku 2022, kdy rubl nakrátko a také skokově oslabil z 75 rublů za dolar na 150 rublů za dolar. Jeho pohyb byl podobně skokový jak nyní, ačkoliv tehdy bylo oslabení rublu procentuálně ještě mnohem výraznější než dnes. Současně ale tehdy, v roce 2022, došlo k velmi rychlému obratu situace. Po prvotním oslabení totiž rubl – podobně prudce – zase posílil na pouhých 50 rublů za dolar. Krátce po začátku války a po prvotním oslabení byl tak vzápětí dokonce silnější, než na jaké úrovni válku začal.

Každopádně pokud se vrátíme do současnosti, rubl se tímto vůči dolaru dostává na hranici, která by mohla ruské úřady přimět podniknout opatření na podporu domácí měny. Aby ovšem obrázek byl kompletní, musíme k tomu ještě dodat, že oslabení rublu doprovází také pokles ruského akciového trhu, který letos ztrácí více než 20 procent. Důvod je ale zvláštní. Západní svět by se už mohl radovat, že pokles ruských akcií značí, že se ruským podnikům nedaří, ale v realitě důvod je jiný. Jde o to, že ruská centrální banka drží velmi vysoké úrokové sazby, konkrétně na 21 procentech. A domácí investoři a spekulanti vidí, že uložit peníze do bankovních vkladů jim přináší jistých 21 procent, zatímco ponechání peněz v akciích přinese nejistý výsledek (aktuálně ztrátový o 20 procent). Jejich volba je tak jasná – své peníze vybírají z akcií a přesouvají na ruské bankovní vklady. A proč ruská centrální banky drží úroky z vkladů tak vysoko? Aby motivovala k úložkám v rublech, a tím bránila kurz rublu před přehnaným oslabením. Ruská centrální banka zkrátka obětovala ceny domácích akcií ve prospěch silnějšího kurzu rublu. To jí sice nevychází tak úplně, ale musíme to vnímat tak, že bez opatření centrální banky by byl rubl ještě mnohem slabší.

Rusko totiž potřebuje rubl co nejsilnější. Za rubl kupuje mnohé zahraniční zboží. A když rubl slábne, exportéři vyvážející do Ruska ruší kvůli kurzovému riziku smlouvy. Například server The Moscow Times informoval o tom, že dodavatelé ovoce a zeleniny z Turecka, Egypta či Íránu zrušili řadu smluv na vývoz do Ruska právě kvůli nevýhodnému kurzu. I přesto ceny zeleniny a ovoce podle úředních statistik poskočily v Rusku o desítky procent. Naposledy Rusko okusilo tak vysokou míru inflace v 90. letech.

Vzhledem k sankcím na zahraniční obchod je pro nás aktuální dění v Rusku spíš zajímavostí než zásadní informací. Přesto to ukazuje, jak se dál přepisuje obchodní a ekonomická mapa světa. Nám bližší je dění ve Francii, které sice nevypadá tak dramaticky, a přesto bychom jej za přepis ekonomické mapy mohli považovat. Není to tak dávno, co Francií otřásala politická krize, která srazila finanční trhy po celé Evropě. A netrvalo to dlouho a Francie prožívá další fázi téhle politické krize.

Zdrojem se tentokrát stal návrh rozpočtu pro příští rok, jehož neschválení by vedlo ke zhoršení již tak hlubokého deficitu veřejných financí. Finanční trhy na to naprosto logicky reagují velmi nelibě. V Evropě se začal prudce rozevírat spread mezi výnosy dluhopisů jednotlivých členských zemí EU. Aktuálně riziková přirážka francouzského desetiletého státního dluhopisu vůči německému státnímu dluhopisu vzrostla na 90 bazických bodů, což je nejvyšší úroveň od roku 2012, kdy se Evropa zmítala v dluhové krizi. Asi málokdo by v roce 2012 věřil, že jen o 12 let později budou výnosy francouzských státních dluhopisů téměř u všech splatností vyšší než výnosy řeckých státních dluhopisů. Připomeňme, že právě výnos státních dluhopisů je ukazatelem míry rizika, které investoři přisuzují těmto dluhopisům. Tím rizikem máme na mysli riziko jejich nesplacení.

Prudce oslabující rubl a prudce padající ceny, a naopak rostoucí výnosy francouzských státních dluhopisů – to vypadá na poměrně toxický koktejl pro náladu na finančních trzích. V tuto chvíli to zatím stále ještě vypadá na eskalaci. Pokud někdo dosud pochyboval, že euro má řadu důvodů být slabší než dolar, nyní již pochybovat nemusí.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články