Pravice ve Španělsku reálně nevyhrála, i když lidovci zvítězili

Španělsko má za sebou předčasné parlamentní volby, v nichž se očekávalo drtivé vítězství pravice. Nakonec skutečně zvítězili lidovci, nicméně nečekaně dobrý výsledek dosud vládnoucích socialistů situaci natolik zkomplikoval, že Španělé půjdou s největší pravděpodobností volit znovu. Země přitom v současné době předsedá v Radě EU, nicméně španělské priority jsou podle experta Martina Mejstříka tak neambiciózní, že vnitropolitický chaos evropskou agendu příliš neovlivní.

Partido Popular (Lidová strana) pod vedením Alberta Núňeze Feijóa, bude mít ve 350členné dolní komoře 136 křesel, což je o 47 více než dosud. V případné koalici se stranou Vox, která získala 12,4 procenta hlasů a 33 křesel, by měli dohromady 169 mandátů. K většině jich je ale potřeba 176. Nedosáhnou na ni ani socialisté, kteří si přišli na 122 křesel, společně s aliancí Sumar, jež obdržela 12,3 procenta hlasů a 31 křesel. Dohromady by tato dvě uskupení měla 153 mandátů.

Podle odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martina Mejstříka se současnému premiérovi Pedru Sánchezovi vyplatil krok s předčasnými volbami. „Socialisté získali nečekaně dobrý výsledek, čímž výrazně zkomplikovali lidovcům návrat do vlády. Povolební jednání budou velmi složitá a je poměrně pravděpodobné, že Španělé půjdou na konci roku znovu volit. Z toho důvodu se nedomnívám, že jde o vítězství pravice,“ uvedl v komentáři pro deník Echo24 Mejstřík. Deník El País dokonce označil vítězství lidovců za noční můru.

„Lidová strana sice posílila, ale získala méně mandátů, než jí předpovídaly průzkumy. Navíc pro Feijóa bude téměř nemožné sestavit vládní většinu. Sánchezovi se také podařilo vyburcovat voliče, kteří přes datum uprostřed prázdnin přišli k volbám ve vyšším počtu než v roce 2019,“ dodal Mejstřík s tím, že zcela evidentně socialistům vyšla rétorika anti-Vox, zamířená proti zmíněné straně, která je označována za krajně pravicovou.

List El País uvedl, že král Filip VI. nejprve pověří sestavením vlády vítěze voleb, šéfa PP Feijóa. V prvním kole hlasování je potřeba 176 hlasů, ve druhém jen prostá většina, čili pomoci může, že se někteří zdrží hlasování. Ani ve druhém kole není ale moc pravděpodobné, že by Feijóo, či po něm Sánchez, dostali důvěru pro premiérský úřad. Pokud Feijóo v parlamentu neuspěje, dostane podle obvyklých pravidel šanci druhý v pořadí, tedy Sánchez. Když se to ani jemu nepodaří, budou se konat nové volby.

Španělské priority v Radě EU jsou neambiciózní

V souvislosti s opakováním předčasných voleb Mejstřík uvedl, že jediná stabilní varianta, která by tomu mohla zabránit, je velká koalice, která je ale ve španělské společnosti nepředstavitelná. „Feijóo těžko složí většinu a Sánchez by ji dal dohromady velmi komplikovaně. Bude tak pro obě dvě velké strany lepší si to třeba za půl roku zopakovat,“ uvedl Mejstřík.

Sánchez by totiž mohl důvěru parlamentu získat, pokud ho podpoří i baskičtí nacionalisté a katalánští separatisté ze strany ERC a někdo další se zdrží. To by ale muselo udělat i sedm poslanců katalánské separatistické strany Junts, což je podle deníku El País málo pravděpodobné. Sánchezovi ani Feijóovi zřejmě Junts k sestavení vlády nepomůžou. Feijóo se nicméně nevzdává a o důvěru parlamentu se hodlá pokusit. „Mou povinností je zahájit dialog a pokusit se vládnout naší zemi v souladu s volebním vítězstvím,“ řekl lídr lidovců po zveřejnění výsledků voleb. Španělskými médii už dokonce proběhla informace, že by Feijóo měl mít v plánu nabídnout Sánchezovi určitou dohodu, pokud socialisté nechají lidovce vládnout.

Španělsko v současné době předsedá Radě Evropské unie. Expert Martin Mejstřík z FSV UK deníku Echo24 řekl, že nečeká navzdory chaosu na domácí španělské scéně žádné velké turbulence. „Do případných dalších voleb bude tak jako tak vládnout nynější Sánchezova vláda, takže si myslím, že to nic zásadního pro španělské předsednictví v EU znamenat nebude. Španělské priority jsou navíc poměrně obecné a neambiciózní. Takže to, že vláda nebude mít moc silnou pozici něco na EU úrovni vyjednat, zase tolik vadit nebude,“ vysvětlil Mejstřík. Mezi španělské priority patří podle Sáncheze například dotažení migrační reformy, ale také pokračující pomoc Ukrajině či zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

Politický chaos není ve Španělsku nic nového. Mezi prosincem roku 2015 a listopadem roku 2019 se tam konaly volby hned čtyřikrát, naposledy z nich vyšel jako vítěz právě Sánchez, kterému se podařilo sestavit koalici opírající se o hlasy levicové strany Podemos a dalších menších nezávislých subjektů. Jednalo se o první vládnoucí koalici od doby druhé španělské republiky, což je období mezi lety 1931 a 1939. Podle španělských komentátorů je to, že se v letošních volbách Sánchezovi podařilo několika dobrými rozhodnutími vznik pravicové vlády zablokovat, jedním z jeho největších úspěchů.