Potraviny zdražují agrobaroni, obchodníci jen kopírují jejich ceny
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PŘÍPAD ZNÁSILNĚNÍ
Na čtyři roky poslal dnes německý soud do vězení Afghánce, který loni v létě znásilnil v mnichovském metru mladého Poláka. Informovala o tom agentura DPA. Přípa ...
Nešťastná nutelová epizoda ministerského předsedy, jejíž sebekritiku tento týden provedl v televizním rozhovoru, byla zoufalým projevem snahy vlády zbrzdit zdražování potravin. Politici ze svých vnitřních průzkumů moc dobře ví, že aktuálně nic lidem nevadí víc než zdražování a pád životní úrovně, kterou působí.
A protože to ví, snaží se to řešit. Bez úspěchu. Premiér i ministr zemědělství Marek Výborný tento týden přiznali, že navzdory lednovému snížení DPH u potravin ceny v obchodech porostou. A oni s tím nejsou schopni nic udělat.
Je to přirozené. V inflační ekonomice, v jaké jsme už třetím rokem, všichni zdražují, co to dá. Vždy to vysvětlí tím, že jim vzrostly náklady, a na první pohled to zní realisticky a důvěryhodně. Náklady skutečně rostou. Teď od ledna výrazně zdraží elektřina.
Jenže ceny stoupají vždy víc než náklady. To je jeden ze zákonů inflační ekonomiky. Dává alibi zdražovat.
V potravním řetězci mezi zemědělci, potravináři a obchodníky začal pravidelný souboj, kdo za zdražování může. Ministr zemědělství tvrdí, že oligopoly a slabou konkurenci máme jak mezi potravináři, tak velkými obchodními řetězci. Kritizuje antimonopolní úřad, že selhává a proti oligopolům nezasahuje.
Petrem Mlsnou vedený antimonopolní úřad zdražování letos důkladně prověřoval. Došel k závěru, že konkurence mezi potravináři je skutečně slabá. Není ale za hranou toho, kdy by mu současná pravidla dávala možnost zasáhnout.
Vláda může udělat jen dvě věci. Antimonopolní zákony zpřísnit. A hlavně přestat velkým agropodnikům v čele s Agrofertem Andreje Babiše vyplácet národní dotace. Ty od příštího roku vláda omezuje. Úplně je ale neruší.
Velmi efektní je ale ukázat, kdo tady skutečně zdražuje. Máme k tomu i dobrou oficiální statistiku. Ta srovnává ceny u jednotlivých výrobků u zemědělců, potravinářů a v obchodě. Český statistický úřad ji vydává každý měsíc. Z ní jsou vidět trendy.
Jen pár příkladů. Vepřovou kýtu bez kosti v lednu potravináři obchodníkům dodávali v průměru za 90,42 koruny za kilo. V říjnu, za nějž jsou poslední detailní data, už stála 98,25 koruny. Obchodníci ji zákazníkům v lednu v průměru nabízeli za 133,94 koruny za kilo. V říjnu za 134,25 koruny. Takže potravináři zdražili o téměř osm korun. Obchodníci o necelou korunu, přestože jim zboží přišlo o oněch osm korun dražší. Jejich marže tedy klesla o sedm procent. Odpověď, kdo nám zdražil vepřové, je zřejmá.
Pak tady máme kuřecí, v němž trhu dominuje Vodňanská drůbež z Babišova agroholdingu Agrofert, toho času ve svěřenském fondu. V lednu potravináři dodávali kilo kuřete za 57,54 koruny. V říjnu za 55,87 koruny. Cena klesla o necelé dvě koruny. Obchodníci v lednu kuře nabízeli v průměru za 81,34 koruny. V říjnu za 73,54 koruny. Cena šla dolů skoro o osm korun. Přestože dodavatelé zlevnili o necelé dvě koruny. Marži si tedy snížil obchodník.
Do třetice ostře sledované máslo, kde na trhu dominuje kromě Babišových mlékáren i Madeta Jana Teplého, který vždy vyniká v ohlašování zdražování. V lednu dodávali potravináři máslo za 186 korun. V říjnu bylo za 144 korun. Cena klesla o 42 korun na kilo. Obchodníci v lednu nabízeli zákazníkům za 205 korun. V říjnu za 164 korun. Pokles o 41 korun kopíruje cenu, za niž nakupují od potravinářů.
I z dat o dalších potravinách je zřejmé, že jídlo nám tady zdražují agrobaroni.