Dvojí ceny v supermarketech? O kontroverzní věrnostní programy se zajímají úřady

Extrémní cenové rozdíly pro členy a nečleny klubu. Řetězce se snaží pomocí výrazných slev natáhnout do věrnostních programů co nejvíce zákazníků. Ale jde o skutečné slevy? Kontroverzními praktikami supermarketů se nedávno začal zabývat i britský antimonopolní úřad (CMA), který zjišťuje, zda nejde o klamání spotřebitelů. Konkrétně se zajímá mimo jiné o věrnostní program Tesco Clubcard. Konečné výsledky plánuje zveřejnit v listopadu.

Svůj věrnostní program už má téměř každý supermarket. Někde dávají „věrným“ zákazníkům za pravidelné nákupy body či dárky, jinde nabízí zboží za zvýhodněné ceny, což může být ovšem problematické. To se týká například věrnostního programu Tesco Clubcard. S klubovou kartou totiž získávají zákazníci většinu zboží za výrazně nižší ceny než ti, kteří kartu nemají. V praxi to vede z pohledu zákazníka v podstatě k zavádění „dvojích cen“.

V Británii, kde jsou věrnostní programy velkým tématem, se tato strategie netýká pouze Tesca, ale také konkurenčního Sainsbury's. V Česku nakupují členové klubu levněji i v supermarketech Albert, rozdíly v cenách pro členy a nečleny klubu jsou ale nejmarkantnější právě v Tescu. Nebývá výjimkou, že za některé zboží tam nečlenové zaplatí i dvojnásobek.

S tím souvisí i fakt, že většina zákazníků si na první pohled všimne výraznější žluté cenovky, která platí jen pro členy Tesco klubu, zatímco zpravidla vyšší „běžnou cenu“ vyznačenou na bílém a menším papírku snadno přehlédnou a u pokladny jsou pak překvapeni.

Britský Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy (CMA) se proto začal zabývat otázkou, zda není takové stanovování cen zavádějící a neznevýhodňuje běžné zákazníky. Klíčové také je, zda jde o skutečné slevy a řetězce jako Tesco pouze uměle nenavyšují cenu výrobků pro ostatní zákazníky, aby zboží ve slevě vypadalo výhodnější.

Na konci července zveřejnil britský úřad průběžnou monitorovací zprávu a podle předběžných závěrů nemá v tuto chvíli přímé důkazy, že by docházelo ke klamání spotřebitelů. Šetření, které analyzuje desítky tisíc cenových akcí, nicméně stále probíhá.

„Zkoumali jsme, zda nedochází k cenovým praktikám, které uměle navyšují cenu pro neloajální uživatele (nebo nečleny), aby se věrnostní cena jevila jako klamavě atraktivní. Abychom to mohli posoudit, shromáždili jsme informace od maloobchodních prodejců potravin, kteří nabízejí věrnostní ceny, a dále analyzujeme, co se děje s cenami před, během a po zařazení výrobku do akce,“ stojí v průběžné monitorovací zprávě CMA.

Konečné výsledky plánuje úřad zveřejnit v listopadu. Dosavadní výsledky ale podle něj naznačují, že pravděpodobně „nebudou zajištěny důkazy“ o tom, že by kvůli používání široce rozšířených věrnostních karet docházelo k cílenému klamání zákazníků ze strany obchodních řetězců.

CMA nadále provádí také průzkum mezi spotřebiteli. Úřad chce zjistit, jaký dopad mají věrnostní akce na nákupní chování. Výsledky mají být zahrnuty rovněž do závěrečné listopadové zprávy.