Důchodová reforma se mění pod rukama: co ještě může být jinak

Koalice kývla na změnu zcela zásadního parametru penzijní reformy. Lidé by měli do důchodu odcházet dříve. Nejde však o jediný důležitý prvek, který se může ještě změnit. Týká se to přitom i už prosazených změn. Každá podobná změna však znamená jediné: další výrazné záseky do výdajů na penzijní systém. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím tvrdí, že v rámci tohoto ústupku nepůjde o zmaření snah přibrzdit výrazně růst důchodového schodku. Změn však může přijít více.

Hlavní část penzijní reformy se mění za běhu, a to z vládní iniciativy, kterou vzbudil alternativní návrh České demografické společnosti. A zjevně také z důvodu, že jde o výrazně mírnější variantu a růst důchodového věku patří ke značně nepopulárním opatřením. Jak ukázal průzkum CVVM z počátku roku, naprostá většina Čechů sice souhlasí s tím, že důchodový systém potřebuje změny, nicméně proti zvyšování věku odchodu do důchodu se jich zároveň postavilo 84 %.

Nejde však o jedinou část penzijních změn, které vláda prosazuje. Prvním větším krokem je výrazné omezení předčasných důchodů, které kabinet Petra Fialy (ODS) uvedl v platnost už v minulém roce. Zákon zkracuje možnost jít do penze dřív z pěti na tři roky, zvyšuje krácení předčasného důchodu, stanovuje podmínku 40 let placení odvodů a ruší valorizaci zásluhové části do řádného důchodového věku. Změnu však, podobně jako předchozí zkrácení mimořádných valorizací, napadlo u Ústavního soudu opoziční hnutí ANO.

Podle hnutí z novely během procesu v parlamentu vypadla zásadní část, která měla umožnit přechodné období dlouhé 13 měsíců. Místo toho podle hnutí postavila občany v předdůchodovém věku do situace, kdy se museli urychleně rozhodnout, zda odejít ještě za původních podmínek o pět let dříve, nebo přijít na další roky a měsíce o možnost předčasného odchodu. Na rozhodnutí Ústavního soudu se čeká už od 1. listopadu. A ve hře je opět i otázka veřejného jednání, které proběhlo v případě předchozí stížnosti na mimořádné valorizace. Kdy by soud mohl dospět k rozhodnutí, zatím stále není jasné.

„Průměrná délka řízení o plenární věci je 10 měsíců. Jde však pouze o statistický údaj, který nijak neodráží faktory, jako je složitost kauzy nebo rozsah spisového materiálu. Statistika navíc vychází i z řízení, která skončila například procesním odmítnutím. Konkrétní termín rozhodnutí (a případného vyhlášení) tedy nelze předem odhadovat nebo o něm jakkoliv spekulovat. Rovněž rozhodnutí o nařízení ústního jednání je v gesci pléna,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.

S prvním podáním k Ústavnímu soudu už letos hnutí ANO neuspělo, když jeho poslanci napadli zkrácení poslední mimořádné valorizace. I zde trvalo rozhodování soudců přes osm měsíců. Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila mechanismus mimořádné valorizace.

Otazník pak visí i nad odchodem takzvaných náročných profesích. Nynější návrh pracuje s tím, že by nárok na dřívější a nekrácený předčasný důchod získalo i s částí zaměstnanců z takzvané třetí kategorie celkem asi 120 tisíc lidí. Zatímco odbory požadují rozšířit seznam na výrazně více profesí, zaměstnavatelé se naopak obávají odchodu přílišného počtu lidí. Do třetí kategorie přitom spadá celkem kolem 400 tisíc lidí. Debatu nad tím, které profese zařadit, však podle dřívějších vyjádření ministra práce Jurečky chtějí i koaliční partneři.

Opozice dlouhodobě torpéduje zejména zvyšování důchodového věku, jak ANO, tak SPD nesouhlasí s prolomením hranice 65 let. Ve sněmovně se tak dají očekávat další „horké“ debaty i návrhy na změny. Hnutí ANO nakonec dlouhodobě tvrdí, že pokud se dostane po příštích sněmovních volbách zpět do vlády, řadu změn bude rušit.

Starobní důchod nyní pobírá zhruba 2,4 milionu lidí. Počet začne výrazně růst po odchodu silné generace Husákových dětí ze 70. let do penze. Zvedat se začne od poloviny příštího desetiletí. Podle nové zprávy bude penzistů od 30. let přibývat rychleji, než se před pěti lety očekávalo. Třímilionovou hranici počet překročí o několik let dřív – asi v polovině 40. let. Kolem roku 2060 by měl být nad 3,3 milionu. Po odchodu Husákových dětí začne klesat. Pokles by měl být ale také mnohem menší, než se předpokládalo.