Polsko zásadně mění roli církve. Ruší peníze z rozpočtu a omezuje výuku náboženství

Nová polská vláda si dala za cíl provést v Polsku odluku církve o státu. Od padesátých let dostávala církev v Polsku peníze z církevního fondu, tedy ze státního rozpočtu. Polský premiér Donald Tusk oznámil jeho zrušení a zavedení daňových odpisů, kterými by nově mohli Poláci svou církev podporovat. Vláda chce omezit i výuku náboženství na školách. Už v prosinci schválila zákon podporující stání financování oplodnění in vitro. Polská církev už uvedla, že je otevřená dialogu o nastavení daňových odpisů.

Omezit vliv církve v Polsku si liberální Občanská platforma dala za cíl již ve volební kampani. „Sloučení trůnu a oltáře, jak vidíme, již zničilo oltář. Moc se zhroutila, ale důsledky tohoto spojení trůnu a oltáře za posledních osm let jsou velmi bolestné a budou pro církev trvalé,“ prohlásil nedávno předseda lidovců a ministr obrany v Tuskově vládě Władysław Kosiniak-Kamysz. Podle něj je třeba tuto spolupráci zastavit a s církví normálně spolupracovat v rámci zákona. Připomněl, že polská ústava hovoří o svobodě vyznání.

Církevní fond vznikl v 50. letech jako reakce na zabavení církevního majetku, který provedli v Polsku komunisté. Měl nahradit ztracené majetky a vést k větší kontrole církve. V době vlády strany Právo a spravedlnost byly příspěvky do fondu navyšovány. V minulém roce přesahovaly v přepočtu 1,3 miliardy korun. S tím, že fond a jeho model financování zanikne, je smířena i polská církev. Arcibiskup Adrian Galbas uvedl, že má pocit, že už za církevní fond nikdo bojovat nebude a že už existují modernější způsoby podpory a financování církve.

Polská církev uvedla, že je připravena o změně financování a podobě a výši daňových odpočtů jednat. Uvedl to generální tajemník polské biskupské konference biskup Artur Mizinski. Varoval však, že kroky musí být v souladu s konkordátem mezi Polskem a Vatikánem z roku 1998.

Nejedná se však o jedinou změnu, kterou v souvislosti s církví nová polská vláda chce provést. Už v prosinci schválila zákon o státní podpoře oplodnění in vitro. Státní podporu předchozí vláda v souladu s názorem církve odmítala. Tusk také oznámil snížení hodinových dotací výuky náboženství na školách. Doteď byly v Polsku dvě hodiny dobrovolného vyučování náboženství týdně. Tuto dotaci chce Tuskova vláda snížit na jednu hodinu týdně. Zároveň plánuje odstranění známek z hodin náboženství z vysvědčení.

Počet Poláků hlásících se ke katolické víře v poledních deseti letech klesl. Zatímco v roce 2011 dosahovala téměř 90 % v roce 2021 už se ke katolickému vyznání hlásilo pouze lehce přes 70 % Poláků.

Dá se očekávat, že současná vládní koalice také povede debatu o uzákonění manželství homosexuálů či zmírnění pravidel potratů. Polští lidovci, kteří jsou členy vládní koalice a jsou jakýmsi jazýčkem na vahách, ubezpečují své voliče, že jsou zastánci konzervativních hodnot a že vládu budou v tomto směru kontrolovat. "Díky nám nedojde k žádné revoluci. Nebýt naší dnešní role ve vládě, vypadalo by to asi mnohem revolučněji," uvedl Władysław Kosiniak-Kamysz.

Financování církve ze státního rozpočtu bylo donedávna běžné i v České republice. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi z roku 2012 vedl k finančním kompenzacím za komunisty ukradený církevní majetek. Zároveň dochází k postupnému snižování státní podpory. Poslední podporu ze státního rozpočtu na svou činnost dostanou dle zákona církve v Česku v roce 2030.