Ceny meníček rostou. Obědy za 200 korun už Čechy tolik nelákají, spoléhají se na krabičky

Rostoucí ceny obědů mění způsob, jakým se Češi stravují během pracovního dne. Zatímco dříve bylo běžné zajít do restaurace, dnes si stále více lidí nosí jídlo z domova nebo volí rychlé alternativy, jako jsou samoobslužné restaurace či jídlo s donáškou. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny, ale i nedostatek času na tradiční polední pauzu. V několika krajích navíc cenovky atajují, nebo už překročily hranici 200 korun.

Podle dat společnosti Pluxee se průměrná cena oběda v listopadu pohybovala kolem 192 korun, což je jen mírný nárůst oproti září a říjnu. Nejvyšší ceny byly zaznamenány v Jihočeském kraji (204,69 Kč), následoval Středočeský kraj (202,87 Kč) a Praha (199,51 Kč). Nejlevněji se obědvat dalo na Vysočině, kde průměrná cena činila 166,94 Kč.

Navzdory stagnaci cen však obědy v restauracích s obsluhou zůstávají pro mnohé finančně nedostupné. „Provozovatelům restaurací vzrostly náklady na energie, suroviny a mzdy. To brání většímu zlevnění,“ vysvětluje Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.

Změna návyků: oběd z krabičky nebo rychlé jídlo

Mnoho zaměstnanců dává přednost rychlejším a levnějším alternativám. Populární jsou samoobslužné restaurace a bufety v nákupních centrech, které nabízejí široký výběr od klasických českých jídel po asijskou kuchyni. „Rychlý servis je pro zaměstnance klíčový,“ upozorňuje Michelfeit.

Ještě častěji si však lidé nosí oběd z domova, který snědí přímo u pracovního stolu, nebo jídlo zcela vynechávají. Tento trend má však svá rizika. „Oběd představuje třetinu denního příjmu a jeho zanedbávání může vést ke zdravotním problémům, jako jsou kardiovaskulární choroby, obezita či rakovina střev,“ varují lékaři.

Kromě zdravotních dopadů ovlivňuje tento trend i mezilidské vztahy a pracovní atmosféru. Společné obědy s kolegy v restauraci často fungují jako neformální prostor pro výměnu nápadů a zlepšení týmové spolupráce. „Rychlý oběd v kanceláři takovou hodnotu nemá. Lidé se cítí izolovaní a méně produktivní,“ doplňuje Michelfeit.

Zaměstnavatelé reagují podporou

Zaměstnavatelé si uvědomují, že kvalitní stravování zlepšuje spokojenost a výkonnost zaměstnanců. Podle průzkumu Ipsos dostává 73 procent zaměstnanců příspěvek na stravování. Nejčastější formou jsou stravenky, jejichž optimální hodnota pro rok 2024 činí 211 korun. „Zaměstnavatelé obvykle přispívají 55 procent hodnoty stravenky, což odpovídá částce 116,20 Kč,“ dodává Michelfeit.

Závodní stravování, dříve oblíbené, však ustupuje. Jeho podíl klesl z 31 procent na 20 procent během jediného roku. Zaměstnavatelé se tak stále více zaměřují na individuální podporu, například formou stravenkového paušálu.