Místo mraženého masa živé konzervy. Stát mění systém krizových zásob

Vláda mění systém hmotných rezerv, které má stát připraveny ve skladech pro případ krize. Nově by Správa státních hmotných rezerv nemusela všechny zásoby přímo kupovat a skladovat, ale pouze rezervovat u dodavatele, což by mělo uchovávání i výrazně zlevnit. Místo masa v mrazácích by tak mohla být pro potřeby ČR zamluvena třeba zvířata na pastvinách. Vláda si bude muset každé dva roky vyhodnotit bezpečnostní rizika a stanovit priority, podle kterých se budou krizové rezervy připravovat.

Novela zákona o státních rezervách, kterou schválila vláda, reaguje na vyhodnocení zkušeností z období covidu a války na Ukrajině. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se zejména na začátku epidemie wu-chanského viru ukázalo, že na takovou krizi nejsme „materiálně dobře připraveni a legislativa je nepružná“.

Se změnou zákona, kterou ještě čeká celý schvalovací proces v parlamentu, přichází řada novinek. Vláda například bude muset ve dvouletých cyklech schvalovat plán nákupů do státních hmotných rezerv, a to podle aktuálních priorit. Změní se také způsob pořizování zásob. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) už nebude muset všechny zásoby přímo nakupovat, jako tomu bylo do teď, ale nově bude stačit, když si je zarezervuje u obchodníka.

„Dosud jsme museli všechno nakoupit do vlastnictví. Po přijetí zákona bude možné si část potřebných zásob zarezervovat a nakoupit je, až budou opravdu potřeba. Tato změna se může využít nejen u potravin, ale třeba i u ochranných pomůcek nebo u zásob pro zdravotnictví,“ vysvětluje pro Echo24 předseda SSHR Pavel Švagr.

Rezervace by měly celý proces vytváření zásob výrazně zlevnit. Například místo mraženého hovězího masa a konzerv by mohl mít stát zamluveno pro případ, že dojde k narušení řetězců, také stádo živých krav, které by však odkoupil až ve chvíli, kdy by to bylo skutečně potřeba. Majitel by měl krávy připravené a nesměl by je po určitou dobu porazit ani prodat. Náklady na uchovávání masa ve zmrazeném stavu se jinak dnes pohybují kolem 600 až 700 korun za tunu masa každý měsíc. Stejný systém rezervací by se týkal i léků.

Státní rezervy z logistických důvodů skladují už dnes většinu potravin u takzvaných „externích ochraňovatelů“. „Tyto firmy mají podle smlouvy povinnost mít pro české rezervy ve skladu vždy čerstvé potraviny. Například sušené mléko nesmí být starší než 10 měsíců nebo tavené sýry se musí vyměnit za čerstvé nejdéle do 60 dnů. Zásoby potravin máme na 1,3 dne fungování státu. Jde například o mražené maso, máslo, obilí, paštiky, těstoviny, masové konzervy, cukr, škrob a další zásoby,“ dodává Švagr.

Loni v létě v souvislosti s energetickou krizí a válkou na Ukrajině přibyl k benzinu a naftě ve státních rezervách nově i zemní plyn. Správa státních hmotných rezerv nakoupila podle svého vyjádření 2,4 TWh plynu, který je nyní k dispozici v zásobnících na českém území.

Tento týden jsme poslali na Ukrajinu další humanitární pomoc. Tentokrát jsme nakládali provizorní mosty. Dopravu zajistili @hasici_cr. Od začátku války jsme tam poslali zásoby v hodnotě přes 300 mil. korun. @rezervy_SSHR pic.twitter.com/SW55mydu2J

— @rezervy_SSHR (@rezervy_SSHR) February 24, 2023

Státní hmotné rezervy vydávají své zásoby zpravidla například při živelných katastrofách na našem území, ale i v zahraničí. Do zásob se sahalo například během rozsáhlých povodní v roce 2002 nebo 2012. V nedávné době i při tornádu na jihu Moravy v červnu 2021. V zahraničí rezervy pomáhají třeba na Ukrajině, kam za první rok války odešla humanitární pomoc v celkové hodnotě přes 300 milionů korun. Jednalo se o desítky železničních vagónů nebo stovky nákladních automobilů. Co se týká komodit, tak šlo podle Švagra hlavně o zdravotnické sety, ochranné pomůcky, elektrocentrály, potraviny nebo o provizorní mosty.