Český průmysl nad propastí. Mnoho podniků čeká jen bolestivé přežívání
DRAHÉ ENERGIE
Český průmysl nečekají lehké časy, už na začátku roku může dojít k výraznému sešupu. Už nynější meziměsíční pokles byl nečekaným nepříjemným překvapením. Podniky stále vzhlížejí k vládnímu plánu zastropovat ceny elektřiny i plynu také pro firmy s velkou energetickou spotřebou, to bude však pro velkou část z nich znamenat jen minimální úlevu, protože výše stropu má být nastavena jako pro domácnosti, což je pro snazší přežití firem nebezpečně vysoká hodnota.
Český průmysl je už nyní v poklesu a jeho růst zpomaluje. Za celý letošní rok sice roste průmysl o téměř dvě procenta, do konce roku však však podle předpovědí ještě mírně zpomalí k jednomu procentu a příští rok podle očekávání klesne. Aktuální data tak potvrzují předpoklady o pokračujícím ochlazování průmyslového sektoru.
Jeho jediným tahounem v tuto chvíli zůstává automobilový sektor, který těží z nahromaděných postpandemických zakázek a uvolnění v dodavatelských řetězcích. Vlivem nízké srovnávací základny z loňského roku podle ekonomů právě tento sektor vytváří dojem, že tuzemský průmysl roste.
Podniky jsou ve svém výhledu na další měsíce pesimistické a opatrné. Reagují na ochlazení ekonomiky a především stále rostoucí ceny energií, což se promítá do očekávání zakázek, investic či zisků. Zlomový tak bude přelom roku, kdy mnoha firmám skončí fixace energií a najedou na na nové ceníky.
Už letos podle průzkumu Hospodářské komory nakupuje na spotu plyn zhruba 20 procent firem, u elektřiny je to až 30 procent. Z průzkumu také vyplývá, že společnosti očekávají, že oproti loňsku zaplatí v příštím roce za energie minimálně o polovinu více, u větších podniků pak nárůst dosahuje až téměř 100 procent nákladů z minulého roku.
Například největší český hutní podnik Třinecké železárny to dokazuje, když očekává, že v příštím roce zaplatí za energie téměř dvojnásobek toho, co letos. Nyní činí jeho náklady na energie šest miliard korun, příští rok by to mělo být přes jedenáct miliard. A připravované zastropování cen situaci příliš nespasí.
Podle návrhu ministerstva obchodu, který byl do pondělí v připomínkovém řízení, se počítá s tím, že velké firmy budou na elektřinu i plyn stejně vysoké stropy, jako je mají domácnosti a malé a střední firmy. To znamená 6000 korun za MWh včetně DPH u elektřiny a a 3000 korun u plynu. To je v přepočtu zhruba 240 eur za MWh a 120 eur za MWh. Do těchto cen ještě nejsou započítané poplatky za regulovanou složku, tedy distribuci a podobně. U velkých podniků má pak platit zastropování jen do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let.
Stále více se naráží na otázku, jak moc bolestivé bude udržení našich podniků konkurenceschopných, a to přes zastropování cen, vzhledem k masivní podpoře podniků, kterou si prosadili Němci. Ti mají v plánu zastropovat ceny elektřiny a plynu i pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Mají činit 130 eur za MWh u elektřiny a 70 eur za MWh u plynu. To znamená, že české stropy jsou i po odečtení DPH mnohem vyšší.
Podle předpovědí některých analytiků bude cena elektřiny na zastropované hodnotě 240 eur za MWh pro mnoho podniků likvidační a budou víceméně jen přežívat. Některé pak budou situaci řešit tím, že část výroby přesunou do zahraničí, kde budou mít náklady nižší. V USA a Asii se ceny energií totiž aktuálně pohybují na násobně nižších hodnotách.
Problém vysokých marží
Peníze, které putují na zastropování cen, hodlá česká vláda podobně jako jiné státy získat zpět mimořádným zdaněním výrobců elektřiny nad určitou hranici. Odvody se mají vztahovat na elektřinu vyrobenou od letošního prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu, která se bude lišit podle výrobního zdroje.
Pro čisté zdroje strop bude představovat 180 eur z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny, u jádra 70 eur, u hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur, nad 140 MW bude sazba 170 eur. A právě nízký strop u jádra, které se na české výrobě podílí 36 procenty, nabízí otázku, proč jsou stropy pro zákazníky nastaveny na 200 eur za MWh (bez DPH), tedy velmi vysoko. O nepochopitelně vysokých maržích obchodníků píšeme zde.
