Povinné očkování štěpí společnost. Nejvíce si ho přejí voliči ANO

Pohled na očkování nadále štěpí společnost. Zatímco končící vláda vyhlásila povinnost očkování na covid-19 pro osoby starší 60 let a vybrané profesní skupiny, nadcházející vláda chce tuto povinnost zrušit. To koresponduje také s nálady voličů jednotlivých stran. Zatímco voliči ANO jsou většinově zastánci povinné vakcinace, příznivci stran, které budou zastoupeny v nové vládě, se naopak k povinné vakcinaci staví rezervovaně či odmítavě.

Podle listopadového průzkumu společnosti STEM podporují povinné očkování nejvíce stoupenci ANO. 63 % z nich je pro, aby stát nařídil vakcinaci proti koronaviru povinně. Naopak nejméně vyhlášení takové povinnosti podporují voliči SPD, z nichž je 70 % proti. Velmi nejednotní jsou naopak v otázce toho, zda nařídit vakcinaci, voliči nově vznikající vlády. Příznivci KDU-ČSL, ODS a STAN jsou podle STEM názorově rozpolcení, mírně u nich však převažuje kladný postoj. Naopak voliči Pirátů a TOP 09 se k vakcinaci staví spíše odmítavě.

Očkování proti koronaviru odmítá podle průzkumu 19 % Čechů, přičemž 14 % lidí je pevně rozhodnutých, že se očkovat nenechá. Šest procent lidí pak stále váhá, zda vakcinaci podstoupit. Pro povinné očkování by bylo 43 % dotázaných, stejný podíl se ale vyslovil také proti.

„Pokud pomineme SPD, Trikolóru a tuto skupinu stran, tak důležitější než volená strana je věk. Ochota očkovat se mírně klesá s věkem, stejně tak se proměňují důvody,“ řekl deníku Echo24 ředitel STEM David Buchtík. „Nejvyšší ochota se očkovat je u voličů ANO, a to proto, že jsou nejstarší. Relativně nižší je naopak u voličů Pirátské strany, protože ti mají u mladých generací nejvíce voličů. Tito lidé se nechtějí tolik očkovat,“ popisuje Buchtík.

Proč se lidé odmítají vakcinovat? „Nemáme natolik detailní výzkum, nicméně vycházíme z našich starších dat z jara. Jejich důvody jsou velmi různé, liší se také věkem. U mladších lidí je často argument ten, že je osobně virus neohrožuje. Hodně se to liší také tím, že v těch starších věkových skupinách je už neočkovaných velmi málo, proto jsou často hodně radikální. Tím, že ostatní už jsou víceméně proočkovaní, tak zbyli už jen ti, co jsou striktně proti, kdežto u mladších skupin jsou lidé, kteří neví,“ dodává Buchtík s tím, že neočkovaní v mladší části populace jsou váhavější a ne vždy radikálně odmítají možnost, že by se mohli vakcinovat.

Rozpolcenosti populace si jsou vědomy také jednotlivé politické strany. Zatímco premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) schválil po volbách a s vědomím toho, že většina jeho voličů schvaluje očkování, představitelé pětikoalice, která převezme vládu po něm, vědí, že pro podstatnou část jejich voličů je povinné očkování citlivé téma a odmítají ho.

Podle vyhlášky se povinné očkování od března 2022 bude týkat zdravotníků, zaměstnanců v sociálních službách, vojáků a složek integrovaného záchranného systému. Očkovat by se podle návrhu měli dát také strážníci městské policie, dobrovolní hasiči, medici nebo studenti zdravotnických škol. Povinnost bude platit i pro lidi nad 60 let, s čímž nesouhlasí zástupci budoucí vlády ani vakcinologická společnost.

Budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) o víkendu prohlásil, že jeho vláda plánuje povinné očkování zrušit. Pokud některé profesní skupiny budou s povinným očkováním v jejich oblasti souhlasit, vláda jim podle něj vyjde vstříc. Jurečka také kritizoval vládu, že neudělala dost při přesvědčování lidí, aby se očkovat nechali.

Podobně hovoří také budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který povinnou vakcinaci připouští pouze, pokud o to požádají některé profesní skupiny.