První oběť okupace. Dělník z chemičky se snažil holýma rukama zastavit tank
sovětská okupace
NOVÉ
2
S holýma rukama se před 50 lety postavil před sovětské tanky zaměstnanec ústecké chemičky Petr Fridrich. Jeden z tanků 27letého muže zachytil pásem a tragicky zranil. Fridrich se tak stal v noci na 21. srpna 1968 jednou z prvních obětí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, řekl ČTK bývalý dlouholetý ředitel ústeckého archivu Vladimír Kaiser.
Popis události tehdy zaznamenali policisté v protokolu, který je uložen v Archivu bezpečnostních složek. „Fridrich se pokoušel holýma rukama zastavit sovětský tank. Pás tanku mu zachytil bundu a vyhodil ho do vzduchu. Utrpěl těžké zranění hlavy a 22. srpna zemřel v ústecké nemocnici,“ popsal tragédii Kaiser.
Petr Fridrich byl zraněn kolem půlnoci z 20 na 21. srpna. Jeho zranění bylo nahlášeno na Obvodní oddělení Veřejné bezpečnosti v Ústí lékařem ve 3.40 hod. dne 21. 8. 1968. Pochován je na hřbitově ve čtvrti Střekov v Ústí nad Labem a jeho hrob je stále zachován.
Okupaci Ústí natočil školní kamerou
Jedním z žijících ústeckých pamětníků okupace je nyní 78letý Jiří Matějka z Velkého Března, který tehdy bydlel na Střekově. „Volal mi ráno bratr, že nás obsadili Rusové. Slyšel jsem hluk. Tak jsem se šel podívat pod hrad na ulici, co vedla do Brné, a tam jezdili na autech vojáci,“ řekl Matějka ČTK.
Události roku 1968 v centru Ústí nad Labem tehdy osmadvacetiletý učitel Matějka o dovolené dokonce natočil kamerou, kterou si půjčil ve škole, v níž pracoval. „Nebál jsem se, už tam nebyli vojáci. Dostali nařízení, že nesmí jezdit s tanky do centra,“ uvedl. Na jeho záběrech je zachycena třeba hořící sovětská vlajka, kterou zapálil demonstrant uprostřed davu.
Filmový záznam Matějka až do roku 1989 ze strachu schovával. Z jeho záběrů a materiálů dalších dvou amatérských filmařů vznikl později film o okupaci Ústí nad Labem, který má k dispozici ústecké muzeum. Pamětník Jiří Matějka nyní žije ve Velkém Březně.
Radost z výhry přerostla v nepokoje
Jednou z významných událostí roku 1968 v Ústí nad Labem je podle bývalého ředitele archivu Kaisera také krádež 3,8 metru vysoké sochy rudoarmějce z pomníku sovětské armádě postaveného v městských sadech, tehdejších Stalinových. Cena sochy byla tehdy vyčíslena na 69 000 korun československých.
Paradoxem je, že modelem pro sovětského vojáka stál Ústečan Petr Sibiger, jehož otec padl u Stalingradu jako voják německé armády. Z krádeže byl obviněn ústecký Rom Josef Gulyas, který za čin strávil dva roky v plzeňských Borech. Historické prameny ale později dokázaly, že Gulyas v době krádeže vůbec nebyl v Ústí nad Labem. Své poznatky o okupaci Kaiser shrnul v knize Volali jsme bratrství.
Napětí kolem okupace mělo dohru i téměř rok po vpádu vojsk do Československa. Po vítězství československých hokejistů nad sovětskými 4:3 na mistrovství světa ve Stockholmu v roce 1969 vyrazilo 28. března do ulic města oslavovat výhru asi 20 000 Ústečanů. Ve Smetanových sadech skandovali hesla vybízející okupanty k odchodu domů. Demonstranti také zapálili sovětská vojenská vozidla. Sovětská komandatura na ně poslala obrněný transportér a tank, ale nakonec se demonstrace obešla bez násilí.
Čtěte také: Mrtví a ranění na Vinohradech. Nikdy nepublikované snímky ze srpna 1968
Jedna z fotografií na výstavě na Staroměstské radnici Foto: Josef Ráž
Čtěte také: Zvedl jsem naši vlajku, sovětský voják mi prostřelil ruku, říká muž ze slavné fotografie
Československé hranice překročily armády pěti států východního bloku těsně před půlnocí 20. srpna 1968. Invaze tak zastavila pražské jaro – pokus československých komunistů o reformy. Již první den okupace bylo zabito 58 československých občanů včetně osmileté dívky. V přímé souvislosti s pobytem vojsk Varšavské smlouvy zahynulo do konce roku 1968 v Československu celkem 108 lidí.
