Letos se chystá stěhovat milion Čechů. Pro statisíce lidí je bydlení problém

V Česku se letos přestěhuje zhruba desetina obyvatel. Vychází to z prognózy Raiffeisen stavební spořitelny, která uvádí, že většinou jde o plánované stěhování. Přesto se u zhruba sto tisíc lidí jedná spíše o snahu ušetřit a stěhují se tedy spíše z nutnosti. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy takových lidí letos ještě přibude. Odborníci pro Echo24 uvedli, že ani konec pandemie nemusí znamenat oživení ekonomické aktivity.

V roce 2020 se stěhoval každý desátý Čech a další desetina ho plánuje na příští rok. Ve většině případů jde podle informací z prognózy, kterou si nechala společnost Raiffeisen v říjnu vypracovat u agentury NMS Market Research, o stěhování plánované. Mezi nejčastější důvody patří především koupě nové nemovitosti (17 %), sestěhování s partnerem či partnerkou (15 %), touha po větším bydlení (14 %) nebo lepší dostupnost zaměstnání (10 %). „Bohužel v řadě případů je motivace méně veselá – desetina lidí mění bydliště kvůli nedostatku peněz a stejné procento také kvůli rozchodu nebo rozvodu,“ uvádí prognóza.

„Z našich průzkumů víme, že lidé jsou nuceni kvůli pandemii covid-19 více šetřit a přehodnotit své výdaje. Není tedy divu, že kvůli úsporám dochází v určitých případech i ke stěhování. Pozitivním trendem pro realitní trh je naproti tomu fakt, že tři čtvrtiny lidí pod vlivem covidových opatření nijak nemění své plány ohledně koupě nemovitosti. Jen 7 % dotázaných záměr koupit nemovitost odkládá na lepší časy,“ vysvětluje šéf marketingu Raiffeisen stavební spořitelny Lukáš Kopecký.

Změna bydliště pak pro velkou část Čechů neznamená pauzu od zařizování a výdajů kolem bydlení. Téměř polovina (47 %) těch, kdo se stěhovali nebo brzy přestěhují, totiž plánuje svou novou nemovitost zrekonstruovat. Podle Kopeckého lidé často nemají dost peněz, aby dosáhli na dostatečně vysokou hypotéku a stěhují se spíše do provizorních prostor, které posléze musí rekonstruovat.

Pandemie se projeví

Odborníci z katedry demografie pro Echo24 uvedli, že vliv pandemie se může a zřejmě bude projevovat s určitým zpožděním. „Lidé, kteří v důsledku této pandemie přišli o podstatnou část svých příjmů, mohou určitou dobu žít z úspor či podpory, ke stěhování z ekonomických důvodů mohou být nuceni teprve po delší době,“ uvedli pro Echo24 Jitka Langhamrová, která vede katedru demografie na Vysoké škole ekonomické (VŠE) a její kolega Tomáš Fiala.

Hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda ale varuje, že v Česku letos zatím poměrně prudce roste nezaměstnanost a proto se situace lidí může skutečně zhoršovat. „Ke stěhování mají různé důvody. Deset procent lidí, kteří se stěhují, ovšem jako důvod uvádí snahu ušetřit. Sto tisíc Čechů se tedy stěhuje právě a jen z finančních důvodů. Letos jich ještě přibude,“ uvedl Kovanda.

Langhamrová a Fiala pro Echo24 vidí i další problém. „Je možné, že těchto lidí bude přibývat, protože i po eventuálním ukončení omezení nemusí dojít v řadě oblastí k plnému oživení ekonomické činnosti, právě z důvodu dlouhodobého snížení příjmů některých skupin obyvatelstva. Lidé postižení snížením příjmů mohou i v budoucnu z finančních důvodů omezovat například cestování, návštěvy restaurací nebo nákupy určitého zboží,“ uvedli vědci pro Echo24.

„Od začátku pandemie, do čtvrtého čtvrtletí 2019, přibylo přes 50 tisíc nezaměstnaných. Ovšem jen za uplynulé dva měsíce přibylo 40 tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti tedy letos citelně roste, i na poměry pandemické doby, a ještě poroste,“ tvrdí ekonom. „Současně bude klesat příjem řady tuzemských domácností, přičemž inflace oproti loňsku sice zmírní, ale jen poměrně nepatrně. Takže až pro milion domácností v ČR bude letos bydlení představovat velkou finanční zátěž,“ dodal Kovanda.

Langhamrová s Fialou rovněž ale upozornili na problematiku podobných průzkumů, které podle nich nejsou zcela demograficky relevantní. „Demografická statistika považuje za stěhování pouze případ, kdy dochází ke změně obce trvalého bydliště. Ani změna bydliště z jedné městské části Prahy do jiné městské části není považována za stěhování,“ uvedli odborníci z VŠE s tím, že podle oficiálních statistik by údaje byly zhruba čtvrtinové. „Jinou otázkou je, nakolik je výběr 1000 osob reprezentativní, aby z něj bylo možno činit závěry týkající se celé populace,“ uvedli.