Malý přírodní zázrak. Hraboši z polí zničehonic zmizeli

Plná pole nor s hraboši jsou na jižní Moravě už minulostí. Zvířata zde dosáhla vyčerpání, přestala se množit a ubylo jich. Dobrá zpráva je to zejména pro zemědělce, kteří se kromě sucha v minulých letech potýkali také s tím, že jim hlodavci likvidovali úrodu. Jak nastiňuje Josef Suchomel z Mendelovy univerzity, na úbytek hrabošů neměla vliv ani tak předchozí zima, jako spíše cyklus, v rámci kterého jednou za několik let dochází k přirozenému úbytku hraboší populace.

„Co se týče jižní Moravy, tak tam populace hrabošů úplně padla. Je to vlastně logická reakce na to loňské přemnožení, protože jednou za několik let se ta populace přemnoží a vždycky ta populace spadne dolů,“ popsal deníku Echo24 vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hygrologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně Josef Suchomel.

Podle něj je běžné, že jednou za několik let dojde k úbytku. „Hraboš polní má takzvanou populační dynamiku – jednou za několik let se přemnožuje a jednou za několik let prostě ta populace skoro vymizí. Je to přirozený jev, který je dán souborem řady faktorů. Patří tam složité populační dynamiky a doposud nebylo uspokojivě vysvětleno, proč to ti hraboši dělají, proč se jednou za dva až pět let přemnoží a potom zase padnou,“ přiblížil Suchomel.

„Populace, jak se přemnoží, tak u ní dochází k vnitřním změnám, i genetickým, dalo by se říct, že nastupují choroby a podobně. To znamená, že ta populace se vždy tím, jak se přemnoží, vyčerpá. A to tak, že už není schopna se dál rozmnožovat. To znamená, že i když ti hraboši po těch třech až pěti letech mají kolem sebe dost potravy, která je pro rozmnožování důležitá, prostě se už přemnožovat nebude. Populace je tak vyčerpaná, že z přirozených důvodů zkolabuje,“ říká docent Mendelovy univerzity.

Podle Josefa Suchomela vědci čekali úbytek hrabošů již v předchozích dvou letech, k němu ale nedošlo zejména kvůli tomu, že hrabošům přálo mimo jiné počasí. „V roce 2018 jsme třeba předpokládali, že populace je už přemnožená a v roce 2019 se rozrostla ještě víc. Bylo to díky tomu, že bylo hodně potravy, protože v květnu napršelo a všude byla bujná vegetace. Letos to sice bylo taky tak, ale hraboši jsou pryč. Loni se ta populace už opravdu vyčerpala a množit se nebude,“ sdělil deníku Echo24 Josef Suchomel.

Výrazný úbytek hrabošů na jižní Moravě potvrzuje také expert na životní prostředí Vladimír Melichar, podle kterého meziročně ubylo až 90 % hrabošů. „Počty hrabošů jsou na minimu. Tam, kde loni na jedné linii bylo za noc odchyceno 30 hrabošů, letos s bídou 1 či 2,“ napsal Melichar na svůj facebookový profil.

Podle Josefa Suchomela neměla uplynulá mírná zima na vymizení hrabošů příliš vliv. „Myslím si, že ta zima se na tom moc nepodepsala, protože ta byla poměrně hodně mírná. Farmáře zachránilo hlavně to, že ta populace dosáhla vrcholu a přirozeně se, jak už jsem zmínil, vyčerpala. Potom ta zima nebyla potřeba,“ dodal Suchomel.

Zatímco z jižní Moravy tak hraboši prakticky vymizeli, úplně vyhráno nemají ještě zemědělci v Čechách, kde na některých místech ještě k tak plošným úhynům nedošlo. „Co teď máme informace, tak jsou zase místa, kde ty počty hrabošů začínají malinko narůstat. Je to dáno tím, že to přemnožení nebylo až tak úplně plošné, ale bylo fragmentované. Někde ty populace ještě nedosáhly bodu, kdy by se vyčerpaly přemnožením,“ řekl Josef Suchomel.

Hubení přemnožených hrabošů jako politický spor

Přemnožení hraboši páchali rozsáhlé škody na českých a moravských polích zejména v uplynulých letech, kdy ničili zemědělcům úrodu. Do sporu se dostala ministerstva zemědělství a životního prostředí. Zatímco zemědělci požadovali hubit hraboše plošně jedem Stutox II, ekologové a ochránci zvířat namítali, že aplikací tohoto přípravku umírají někteří živočichové. Plošné využití Stutoxu II umožněno nebylo, povoleny byly pouze některé výjimky.