Svět si neví rady s nechtěnou ropou. Prodejci museli v pondělí zákazníkům ještě platit
DOPADY KOORONAVIRU
NOVÉ
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) s dodáním v květnu v pondělí ztratila veškerou hodnotu a dostala se do mínusu. Prodejci tak museli svým zákazníkům za barel ještě platit. V úterý se vrátila do kladného pásma, ropa WTI k dodání v červnu se prodává asi za 21 dolarů, kontrakty na pozdější dodání suroviny jsou ještě dražší. Svět však stále neví, co s nechtěnou ropou.
Jaký je důvod současné krize?
Kvůli krizi v důsledku šíření nového typu koronaviru a výrazně nižší poptávce teď nemá o ropu téměř nikdo zájem. Těžba, skladování a transport je pro producenty ropy nákladná záležitost, takže se zboží snaží zbavit za každých okolností. Ve Spojených státech citelně ubývá kapacit k uskladnění ropy v zásobnících, což je významný důvod, proč ani nikdo z obchodníků teď ropu nechce vlastnit. Například v důležitém překladišti Cushing v Oklahomě vzrostly zásoby od konce února o polovinu na 61 milionů barelů, přičemž jeho kapacita je 76 milionů barelů. Podle magazínu Forbes je jen v přístavech a v tankerech odstavených na mořích po celém světě asi 160 milionů barelů ropy.
Stalo se někdy, aby cena ropy ztratila celou svou hodnotu?
V minulosti ceny ropy zažily několik krachů, do záporných hodnot se nikdy nedostaly. Dosud největším cenovým krachem byla krize v prosinci 1998, kdy ceny ropy klesly pod deset dolarů. Důvodem byly nadměrné zásoby ve skladech, kde se ropa začala hromadit po vypuknutí hospodářské a finanční krize v jihovýchodní Asii. Země OPEC následující rok stanovily produkční limity, aby ceny suroviny opět vzrostly. V roce 1986 se dokonce ropa prodávala za méně než devět dolarů.
Co se stane s nechtěnou ropou?
Americká federální vláda nyní vyjednává se Strategickými ropnými rezervami (SPR), které spadají pod ministerstvo energetiky (DOE), o uskladnění přebytečné ropy. Kapacita úložišť SPR činí asi 800 milionů barelů a v případě naplnění by producenti museli uzavírat vrty, což může poškodit ložiska. Podle Forbesu bylo jen v minulém týdnu v Americe uzavřeno 13 procent nalezišť.
Proč situaci nepomohla nedávná dohoda OPEC?
OPEC a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem, tedy seskupení nazývané OPEC+, se sice tento měsíc dohodli na snížení těžby v květnu a červnu o 9,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba deset procent světových dodávek suroviny, už tehdy ale mnozí analytici varovali, že je to nedostatečné. Ceny ropy i po podpisu dohody pokračovaly v propadu, protože ani rekordní škrty nezmírnily obavy investorů, že propad poptávky bude kvůli koronaviru ještě výraznější.
Může současná situace nějak ovlivnit cenu benzinu?
Cena benzinu sice klesá, ale jak připomínají analytici, vítězem není nikdo. Lidé obecně kvůli obavám z koronaviru méně používají automobily a navíc čerpací stanice pohonné hmoty nakoupily již dříve dráž a nyní jsou někdy nuceny je prodávat se ztrátou. „S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá tuzemským čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje – například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv,“ uvedl pro ČTK například ekonom Lukáš Kovanda. „Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství čerpacích stanic v ČR,“ dodal.
