Pro rychlé nasazení je připraveno 600 českých vojáků. NATO jich může žádat i tisíce

SUMMIT NATO V MADRIDU

Pro rychlé nasazení je připraveno 600 českých vojáků. NATO jich může žádat i tisíce
V rámci hotovosti Severoatlantické aliance je připraveno k nasazení asi 600 českých vojáků. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Jakub Fujáček

Summit v Madridu pokračuje třetím dnem a zástupci vlád členských zemí se podle očekávání shodli v několika bodech. V prohlášení, které přijali ve středu odsouhlasili kromě posílení bojových skupin, jako je ta na Slovensku, také navýšení počtu jednotek rychlé reakce, jak už před jejich setkáním předjímal generální tajemník Jens Stoltenberg. Zatím je v rámci české armády vyčleněno 600 vojáků. Jsou mezi nimi i liberečtí chemici a 4. brigáda rychlého nasazení ze Žatce. V rámci celé aliance jde momentálně o 40 tisíc vojáků. V budoucnu se hovoří až o 300 tisících.

Tyto speciální mnohonárodnostní jednotky jsou složeny z pozemního vojska, námořnictva i letectva napříč aliančními armádami. Jejich účel spočívá v tom, že musí být schopny rychlé reakce, aby v případě konfliktu mohly zasáhnout v řádech dnů až týdnů kdekoli na území NATO. Budování „sil rychlé reakce“ (NATO response Force, zkráceně NRF) začalo po summitu v Praze v roce 2002. Poprvé však byly aktivovány až letos v únoru poté, co Rusko napadlo Ukrajinu.

Až když došlo v roce 2014 k ruské anexi Krymského poloostrova, začaly vznikat i „síly velmi rychlé reakce“ (Very High Readiness Joint Task Force, VJTF). Ty mají být schopny ještě bezprostřednějšího nasazení. Nyní v rámci nich působí jak příslušníci známého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec, kteří si v získali mezinárodní respekt třeba na misích v Afghánistánu, tak celá 4. brigáda rychlého nasazení Žatec.

Generální štáb Armády ČR zatím nechtěl komentovat, na kolik by se rozšířením těchto sil mohla rozrůst česká spoluúčast. Oficiální prohlášení, které lídři zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS), přijali ve středu se o konkrétních počtech nezmiňuje. Pokud bude, jak prohlašoval Jens Stoltenberg, navýšení hotovostního vojska v absolutních číslech více než sedminásobné, mohlo by jít i o tisíce českých vojáků.

Severoatlantická aliance ve spolupráci s EU rozmístila své jednotky u východní hranice NATO už krátce po ruské invazi, která začala 24. února letošního roku. Vznikly čtyři nové bojové skupiny složené z jednotek více národností, které aktuálně fungují v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku – tam bojové skupině složené ze Slováků, Slovinců, Němců, Američanů a Nizozemců velí čeští důstojníci. Zkušenost s velením v zahraničních misích už mají naši vojáci i z Mali.

Plukovnice Magdalena Dvořáková za Generální štáb Armády ČR v reakci na dotaz deníku Echo24 uvedla, že ČR má aktuálně na misích v Litvě a Lotyšsku (tam nyní létají i čtyři české gripeny) a na Slovensku dohromady nasazeno 800 vojáků. U našich sousedů teď tvoří jádro českého kontingentu příslušníci 43. výsadkového pluku z Chrudimi. V červenci má na Slovensko odjet podle dřívějších vyjádření mechanizovaná rota na bojových obrněných transportérech Pandur. Útvary se budou postupně střídat.

Švédsko a Finsko do NATO. USA posílají stíhačky

Lídři Severoatlantické aliance se na summitu v Madridu dál shodli na další navýšení pomoci Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijetí Švédska a Finska do vojenského paktu. Rusko označili za nejvýraznější a přímou hrozbu pro bezpečnost členských zemí.

Zatímco dříve byla Ruská federace pro NATO před dekádou ještě „strategickým partnerem“, na Čínu tehdejší prohlášení ani nemyslela. Stoltenberg k tomu ve středu večer řekl: „Čína není protivníkem NATO, ale musíme jasně vnímat výzvy, které představuje.“

Prezident Spojených států Joe Biden zase ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělské námořní základně Rota ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.

Summitu se poprvé jako hosté účastní také zástupci Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu.