Skandál, totální selhání? Merkelová je terčem tvrdé kritiky opozice i aktivistů za klimatický balíček
KLIMATICKÝ BALÍČEK
NOVÉ
1
Německá kancléřka Angela Merkelová(CDU) je přesvědčena o tom, že její vláda schválením klimatického balíčku položila základy pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Řekla to na tiskové konferenci v Berlíně. Opozice i ekologičtí aktivisté ale opatření, která do roku 2023 vyjdou na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč), kritizují. Zcela nedostatečná jsou také podle prestižního Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK).
„Rozumím i těm, kteří říkají: ‚Prostě vám už nevěříme, že to teď zvládnete‘,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci v narážce na to, že se její vládě nepodaří dodržet klimatické cíle pro rok 2020, do kdy měly německé emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 klesnout o 40 procent.
Německá kancléřka je ale přesvědčena, že nový balíček má větší šance na úspěch, protože obsahuje mechanismus pravidelné kontroly pokroku při dosahování emisních cílů. „Ten mechanismus je něco jako garance postupného dosažení těch cílů,“ míní. V podobném duchu se vyjadřovali i další zástupci koalice, podle nichž jsou opatření nejen ekologická, ale také sociální a proinovativní.
Ekologičtí aktivisté to tak ale nevidí. Německá organizace Deutsche Umwelthilfe hovoří o selhání na celé čáře, hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) zase o skandálu. Vadí mu mimo jiné to, že se dopředu neposunul termín odklonu od uhelné energetiky plánovaný na rok 2038 i to, že cena za tunu oxidu uhličitého (CO2) v oblastech dopravy a bydlení, s níž balíček pro začátek počítá, je příliš nízká.
Ještě tvrdší byl ve svém odsudku Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, v němž se ještě v červnu Merkelová byla osobně radit. „Klimatický balíček je dokumentem politického zoufalství,“ tvrdí institut, podle něhož s ním spolková republika nemůže splnit své klimatické cíle pro rok 2030. Aby to bylo možné, musela by být cena za tunu CO2 stanovena pro začátek nikoliv na 10, ale 50 eurech a postupně růst až na 130 eur. Podobný názor má i ekonomický institut DIW, podle kterého počáteční cena 10 eur za tunu nebude mít prakticky žádný dopad.
Jiné by podle některých expertů měly být také cíle snižování emisí skleníkových plynů samotné. Například profesor na univerzitě v nizozemském Wageningenu Niklas Höhne má za to, že by Německo mělo usilovat o redukci na úrovni 65 až 70 procent do roku 2030, nikoliv jen 55 procent, aby se podařilo naplnit klimatickou dohodu z Paříže.
Kritika balíčku se ozývá i ze strany opozice. Levice ho hodnotí jako „nesociální a neefektivní“, Zelení zase opatření jako „pomalá a nezávazná“, liberálové (FDP) jako bez vize pro skutečně účinnou ochranu klimatu. Protestní Alternativa pro Německo pak úplně zpochybňuje to, jestli za změny klimatu je vůbec primárně zodpovědný člověk.
Drtivá většina německých politiků, včetně Merkelové takový postoj odmítá. Šéfka německé vlády řekla, že oteplování planety je něco, pro co existují „masivní důkazy“, a proto je třeba jednat.
