AD: Elektroauto není auto, to je ideologie

NÁZORY ČTENÁŘŮ: V rozhovoru o elektromobilitě (Echo 27/2021) se Daniel Kaiser ptá, proč zrovna v Německu má zelené dogma a elektromobilita tolik přívrženců. Obecně se dá zeptat, proč právě v rozvinutém a kulturním Německu najde jakákoliv (v jiné podobně úspěšné zemi zcela absurdní) ideologie tolik přívrženců. Podobně se ptali po první světové válce američtí novináři, kteří toužili podávat zpravodajství ze země, kde se zrovna děje tolik bizarního a nepochopitelného jako nikde jinde. (Třeba proč je právě tam 150 000 organizovaných nudistů?)

Klíčovým reportérem komunity amerických dopisovatelů byl Edgar Mowrer, berlínský korespondent Chicago Daily News v letech 1923–33. Mimo jiné autor slavné knihy Germany puts the clock back (volně přeloženo asi jako Německo se vrací do středověku), kde podrobně popsal tehdejší dění v zemi, předpověděl, k čemu nakonec povede (a získal za ni Pulitzera).

V roce 1929 se jej manželka Lilian zeptala: „Domníváš se, že jsou Němci bláznivější než jiní? Jsou tak nevyrovnaní, tak hysteričtí.“ Mowrer odvětil: „Chybí jim koherence. Po intelektuální stránce jsou na výši, ale zdravého rozumu se jim nedostává. Donutí sami sebe uvěřit čemukoliv.“

Další známý korespondent pro Hearsta a reportér pro CBS (1934–1941) William Shirer, autor stěžejní The rise and fall of The Third Reich, si pak až v lednu 1940 do zápisníku zaznamenal rozhovor se ženou, kterou popsal jako „tak inteligentní Němku, jakou jsem dlouho nepotkal“.

Ta naříkala nad otrockou poslušností svých soukmenovců vůči autoritám a jejich ochotou bezvýhradně následovat své vůdce. „Je to recept na sebezničení ta neochota a neschopnost myslet samostatně,“ vysvětlovala Shirerovi. „Němec si bude myslet, že zemřel jako dobrý Němec, když na chodníku zastaví na červenou, a pak bude přecházet na zelenou, přestože naprosto přesně ví, že se na něj řítí náklaďák, a v rozporu se zákonem ho rozdrtí na kaši.“

Ideologie je dnes sice jiná, ale německá slepá poslušnost zůstává („já s tím vlastně vůbec nesouhlasím, ale takhle to holt chce kancléřka, tak má asi pravdu, je přece kancléřka“). I elektromobilismus v sobě spojuje odzbrojující nenáročnou dětskou logiku, odhodlaný dospělý fanatismus, zarputilé odmítání stokrát ověřených faktů, ignorování zpochybňujících nezodpovězených otázek, snaha vyhnout se debatě a kriminalizovat odpůrce.

Německo jako moderní stát vzniklo na ideologii nadlidského němectví, která se časem vyčerpala a přetavila v ideologie jiné. Skoro to vypadá, že zatímco Francouzům stačí být nejvytrvalejší ve stávkování za cokoliv, Polákům bezhlavé romantické skákání do propasti kvůli čemukoliv a Čechům pívečko a pohodička jen tak a na furt, Němec nějakou usměrňující morálně nadřazenou ideologii potřebuje, aby neztratil své národnostní uvědomění a pocit, že dělá vše nejlépe, a proto to musí vnucovat všem okolo.

Bez ideologie se totiž stává obyčejným Bavorákem, Porýňanem nebo Sasem. Dnes je to imigrantismus, elektromobilismus a Energiewende. Proč to, sakra, ti zaostalí lidé z Ostblocku nechtějí taky bezvýhradně přijmout za své a zase spolu s námi nakročit do středověku?