Babišův výsměch pravidlům. Zásadní daňové změny podává jako poslanec

Předseda vlády Andrej Babiš je často kritizován, že pohrdá Poslaneckou sněmovnou, do které často nechodí a kterou považuje za žvanírnu. V poslední době si však velmi oblíbil podávání zásadních pozměňovacích návrhů k důležitým zákonům, které by měly projít řádným připomínkovým řízením. V posledních týdnech tak chce navýšit daně z hazardu a také zrušit superhrubou mzdu, která bude mít vliv na státní rozpočet v podobě několika desítek miliard korun. Kromě toho tím také obchází své partnery ze sociální demokracie i komunisty, které jeho vláda neustále potřebuje.

Premiér svou nechuť vystupovat v dolní komoře parlamentu dokládá častými absencemi při interpelacích či naposledy při žádosti o prodloužení nouzového stavu. Při něm pronesl projev k ostatním poslancům a po skončení svého vystoupení ze sálu odešel. Přesto jeho postavení v pozici poslance naplno využívá. Babiš totiž podává pozměňovací návrhy, které stačí odůvodnit pár větami a načíst je k jednotlivým zákonům či novelám, které už jsou ve sněmovně.

Poprvé tak postupoval při rušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15procentní sazbou daně. Spolu s tím však podal návrh, aby se rozvolnila rozpočtová pravidla a jako premiér a jeho vláda tak měla snazší přístup do státního rozpočtu. Na jeho hlavu se tím zvedla tvrdá kritika. Znamenalo by to totiž, že ministryně financí Alena Schillerová nemusí ve stanovených lhůtách vypracovávat rozpočtovou strategii a k tomu vytvořit strukturální deficit.

Zásadní daňová změna při rušení superhrubé mzdy má negativní vliv na státní rozpočet, který bude zřejmě stát okolo 100 miliard korun. Babiš ho však nevložil do státního rozpočtu, ale podal právě pozměňovací návrh, aby socialisté a komunisté či jiné strany neměli při jeho schvalování problém. „Nyní je pravděpodobný scénář takový, že se v rámci odsouhlasených 320 miliard najde oněch 100 miliard škrtů pro superhrubou mzdu, aby rok mohl začít s 320 miliardovým deficitem, a pro další peníze si koalice do sněmovny dojde v průběhu roku, jako letos,“ řekl už dříve k rušení superhrubé mzdy analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Podobný zásah využil Babiš při navyšování daně z hazardu. Jeho vláda je každým rokem zvyšuje a s vyšším výběrem daní chce pokračovat i v příštím roce. Babiš totiž počítá s s tím, že sazby by se měly navýšit z 23 na 25 procent u kurzových sázek, tombol a turnajů malého rozsahu. Z 23 procent na 30 by se měla sazba navýšit u binga a živých her. Úprava by se neměla dotknout automatů či loterií, které ale odborníci považují za nejvíce škodlivé, co se týká závislostí.

Babišův návrh pak kopíruje loňský návrh jeho vlády, který ale po zásahu poslanců neprošel. Přitom tehdejší vládní návrh byl podán řádnou legislativní cestou, takže ho musela ministryně financí Alena Schillerová i zdůvodnit a prošel připomínkami. To ovšem teď premiér dělat nemusí.

Nynější postup kritizují zejména podnikatelé v hazardu i odborníci. „Je to ostuda a chaos. Jde o úplné pošlapání legislativního procesu a výsměch legislativním pravidlům vlády. Návrh není ničím podložen, zcela chybí dopadová analýza, hodnocení stávající úpravy nebo predikce dopadů předloženého návrhu. Celá důvodová zpráva má 6 řádků,“ kritizuje Jan Řehola, který je ředitelem Institutu pro regulaci hazardních her.

Ten také uvádí, že hazardní průmysl je podobně jako na jaře zásahem vlády totálně umrtven. „Všechny herny, kasina a sázkové kanceláře jsou zavřené. Opravdu si někdo myslí, že je teď správný čas zvedat daně někomu, komu je zakázáno podnikat? Zvedneme daně i restauracím a hotelům? Stát jen docílí krachu legálních podnikatelů a zrušení tisíců pracovních míst, které dodatečně zatíží státní rozpočet. O těchto dopadech se však na šesti řádcích důvodové zprávy nepíše nic. Asi se to tam nevešlo,“ dodává Řehola.