V Norsku se za „hate speech“ může jít i do vězení

V Norsku budou nově, pod trestem vězení, zakázány komentáře a hate speech vůči bisexuálům, sexuálním menšinám a transexuálům. V Norsku, které se už nyní řadí mezi nejprogresivnější země v otázce genderu, tak ještě přitvrzují. Shodou okolností prošel zákon druhým čtením v době, kdy evropská komisařka Helena Dalli mluví o odebírání evropských dotací těm státům, které nerespektují práva LGBTOI lidí. Píše například Reuters.

Norský parlament rozšířil a podstatně zpřísnil zákon proti diskriminaci z roku 1981. Poslanci v zákoně nahradili pojem "homosexuální orientace" pojmem "sexuální orientace" a nově zákon trestá i urážlivé používání pojmů "gender", "genderová identita" či "genderové vyjádření". Zpřísňuje trestní postihy, když za takovéto veřejné údajně hanlivé komentáře umožňuje udělit až tříletý trest vězení a nově i roční trest vězení, za komentáře pronesené v soukromí. Zákon též zpřísňuje postihy u  násilných případů motivovaných sexuální orientací oběti.

Norská ministryně spravedlnosti Monica Maeland, zákon podporuje. "Jako skupina jsou (translidé poz. red) více vystaveni diskriminaci, obtěžování a násilí," uvedla. Zákon též oceňuje norská Asociace transgender lidí. Organizace ILGA Europe uvádí, že "homofobní zločiny" jsou v posledních letech stále častější.

Na sociálních sítích vzbuzuje zákon rozruch, především trestně právní postih vyjádření pronesených v soukromí. Tuto obavu za postih svobody slova však brzdí právnička Anine Kierulf z univerzity v Oslu, podle níž musí soud prokázat přímý útok či komentáře vůči translidem. "Rozhodně existuje spoustu nenávistných věcí, které můžete o těchto skupinách stále říci," prohlašuje.

Here we have @outmagazine cheering on a Norwegian law that jails people for up to a year for comments made IN PRIVATE. https://t.co/xqr16UuCb6

— Bari Weiss (@bariweiss) November 11, 2020

Zákon přichází v době, kdy evropská komisařka pro rovnost Helena Dalli navrhuje finanční postih, pro země, které nerespektují práva LGBTQI komunity. Komisařka chce respektování těchto práv svázat s evropskými dotacemi. "Vstoupili jsme do nové éry boje za rovnost. Tato strategie je součástí této éry," uvedla pro server Politico. Malta, odkud komisařka pochází, je společně s Dánskem na špici žebříčků práv transgender lidí. Polsko a Maďarsko však její plány tvrdě kritizují a hrozí přenesení sporu před Evropský soud.