Víno ze Západního břehu nesmí mít značku výrobek Izraele, rozhodl kanadský soud
ZÁPADNÍ BŘEH
AKTUALIZOVÁNO
1
Vína židovských osadníků z okupovaného Západního břehu Jordánu nesmí být v Kanadě označována jako izraelský výrobek, rozhodl v pondělí kanadský federální soud. Podle něj je takové označení nepřesné a spotřebiteli dává zavádějící informaci. Rozhodnutí soudu kritizovalo izraelské ministerstvo zahraničí i kanadské židovské organizace, které chtějí, aby se kanadské státní zastupitelství proti verdiktu odvolalo. Informoval deník The Jerusalem Post.
„Označování vín z izraelských osad jako výrobek Izraele je nepřesné a zavádějící. Kanadské federální zákony vyžadují, aby potravinové výrobky, včetně vín, které se prodávají v Kanadě nesly pravdivé, ne klamavé a ne zavádějící označení země původu,“ citoval deník z verdiktu soudu.
Izraelské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že Izrael proti rozhodnutí kanadského soudu protestuje, protože podle něj povzbudí protiizraelskou kampaň a hnutí nazvané Boycott, Divestment and Sanctions (BDS). Cílem tohoto hnutí je vyvolat ekonomický a politický tlak na Izrael a přimět ho k ukončení okupace Západního břehu Jordánu.
Podle kanadského Střediska pro Izrael a židovské otázky (CIJA) je ale takové označení zcela v souladu s kanadsko-izraelskou dohodou o volném obchodu a odpovídá i kanadským a mezinárodním zákonům. Zklamání vyjádřila i kanadská pobočka židovské organizace B‘nai Brith, podle níž je logické, a nikoli zavádějící, když vína vyráběná „izraelskými občany na Izraelem kontrolovaném území“ nesou označení izraelský výrobek.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území ale mají spolu s palestinským Pásmem Gazy tvořit palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Na Západním břehu Jordánu žije na 2,5 milionu Palestinců a více než 400 000 Židů. Výstavba židovských osad na tomto území je ale z hlediska mezinárodního práva a OSN nelegální, protože jsou na okupovaném území.
„Nemůžete označovat výrobky jako ´izraelský produkt´, když nebyly vyrobeny v Izraeli. Tečka,“ řekl kanadské televizi CBC David Kattenburg, který žije ve Winnipegu a který stížnost na označování vín před třemi lety k soudu v Kanadě podal. Podle něj chtějí někteří spotřebitelé vyjádřit svůj politický názor tím, že si buď koupí izraelský výrobek, nebo se naopak jeho koupi vyhnou.
Kattenburgův advokát Dimitri Lascaris k tomu řekl, že takové označení porušuje kanadské zákony o ochraně spotřebitele a připravuje kupujícího o informaci důležitou pro jeho přesvědčení. Lascaris dodal, že verdikt soudu se zatím týká jen dvou značek vína – z osad Psagot a Šilo. Otevírá se jím ale podle něj cesta k případným dalším stížnostem.
„Jen málo věcí je tak složitých a bezvýchodných jako politika na Blízkém východě a přítomnost izraelských osad na Západním břehu vyvolává složité a hluboce citlivé politické otázky,“ komentovala kanadská federální soudkyně Anne Mactavishová své rozhodnutí.
Pondělní verdikt nicméně neříká, jak se mají vína židovských osadníků z okupovaného Západního břehu označovat. Určit to má podle něj Kanadská agentura pro kontrolu potravin (CFIA). Ta už v létě 2017 na základě stížnosti rozhodla, že vína od zmiňovaných dvou vinařství z osad na Západním břehu by se neměla označovat jako „izraelský výrobek“. Po kritice ze strany židovských organizací ale názor změnila, uvedla televize CBC.
