Mzdy rostou, lidé ale chudnou. Čechy čeká největší pád životní úrovně v historii

I když se na první pohled může zdát, že v období krize rostou mzdy i některým zaměstnancům platy, tak opak je pravdou. Češi v drtivé většině o peníze reálně přicházejí. Může za to vysoká inflace, která překonává i růst mezd. Poslední čísla Českého statistického úřadu totiž ukazují, že ačkoliv průměrná mzda narostla, tak pracovníci reálně o své peníze přišli. Češi se však mohou připravit na to, že podobný scénář nastane i v průběhu letošního roku, kdy životní úroveň lidí poklesne nejvíce v historii samostatné České republiky.

Inflační spirála stoupá každým měsícem a minulý měsíc vykazoval růst spotřebitelských cen 14,2 procenta. V červnu zdražování nekončí a analytici očekávají, že se inflace dostane nad 15 procent. Lidé proto ztrácejí své peníze, které jim leží na spořících účtech. Po číslech ze statistického úřadu je navíc jasné, že pracovníkům se značně propadá životní úroveň. Jejich mzdy a platy totiž požírá inflace a občasné přidávání i ve výši 10 procent nepomůže.

Průměrná česká mzda se totiž v letošním prvním čtvrtletí zvýšila o 7,2 procenta. Je tedy na hodnotě 37 929 korun. V průměru tak český pracovník zchudl o 3,6 procenta. Většina zaměstnanců však na průměrnou mzdu nedosáhne, protože je zvýšena zejména vyskopříjmovými pracovníky. Lepší poměr vyjadřuje medián mezd, který se zvýšil o 6,6 procenta meziročně na 31 923 korun.

Nejmenší navýšení a tím i větší propad životní úrovně hlásí zaměstnanci ve veřejném sektoru, kde platy rostly o 1,9 procenta, zdravotníkům o 2,7 procenta a pracovníkům ve školství o 3,4 procenta. Naopak přidáno dostali nejvíce zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví o 15,9 procenta, realitní sektor o 13,9 procenta a ubytování a pohostinství o 11,2 procenta.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil upozorňuje, že průměrná mzda za celý rok naroste o 8,4 procenta, což nestačí na pokrytí inflace. „Reálně tak průměrný Čech zchudne o více než 6 procent,“ řekl Hradil s tím, že v současném stavu se promítají růsty mezd kvůli zvyšování cenové hladiny produktů. „To bude pokračovat i ve zbytku roku a vzhledem k nadále mizivé míře nezaměstnanosti lze očekávat, že tlak na zvyšování mezd bude zesilovat,“ dodal Hradil.

Češi se tak budou muset připravit na to, že minimálně letos zažijí největší propad životní úrovně od začátku samostatného českého státu. „Například zaměstnanci veřejné správy a obrany zaznamenali dokonce zhruba desetinový propad reálných výdělků, což je naprosto nevídané. Jejich mzdy meziročně nominálně stouply jen o necelá dvě procenta, přitom rovněž čelí jako všichni ostatní dvouciferné inflaci,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj navíc takovýto pokles ještě v novodobé historii státu nenastal. „ Dosud klesala jen v letech 1998 o 1,4 procenta, 2012 o 0,8 procenta, 2013 o 1,5 procenta a v pandemickém roce 2020 o 0,1 procenta. Ve všech ostatních letech od roku 1993 reálná průměrná mzda rostla. Její růst znamená růst kupní síly průměrně vydělávajícího Čecha, tedy i vzestup jeho životní úrovně. Pokles naopak značí sestup životní úrovně,“ dodal Kovanda.