Policie stíhá ideologa KSČ Fojtíka kvůli střelbě na hranicích

Policie ve čtvrtek zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích. Sdělil to advokát Lubomír Müller, který v soudních sporech zastupuje lidi perzekuované komunistickým režimem.

Zahájení stíhání pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci následně potvrdil i policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Fojtík působil jako komunistický politik a novinář, v dobách normalizace byl tajemníkem ústředního výboru strany. Podle usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, které médiím poskytl právník Müller, se obvinění týká Fojtíkovy činnosti v předsednictvu ÚV KSČ od dubna 1988 do listopadu 1989. Policejní ÚDV muži vyčítá to, že byl srozuměný s tím, že Pohraniční stráž mohla střílet na lidi, kteří se pokoušeli opustit ČSSR.

"Přesto neučinil při výkonu své pravomoci žádná konkrétní opatření směřující k přijetí právního předpisu, který by příslušníkům Pohraniční stráže nedovoloval použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby," stojí v usnesení. Podle policie tím porušil závazný mezinárodní Pakt o občanských a politických právech.

Fojtíkovo stíhání souvisí s dřívějším obviněním tří bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Státní zástupce jejich stíhání loni zastavil. Někdejší generální tajemník KSČ Jakeš totiž v mezičase zemřel a bývalý předseda vlády Štrougal i exministr vnitra Vajnar trpěli podle závěru znalců duševní chorobou, která jim trvale znemožňovala chápat smysl trestního stíhání.

Obvinění této trojice iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Opíralo se o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že státníci měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout.