AD: Vrcholový fotbal se změnil ve vrchol pokrytectví

Urážky na hřišti padají, co je fotbal fotbalem. Dosud bylo hřiště jedním ze zbývajících míst, kde se ještě chlapi mohou projevovat tzv. chlapsky, snad se to od nich dokonce očekává.

No, sám jsem fotbal hrával, a v amoku jsem vyváděl a řval leccos. Ovšem nevzpomínám, že bych si zakrýval ústa či někomu šeptal do ouška, což si šetřím na jiné chvíle a pro osobu opačného pohlaví. A nepamatuji se, že by tak činil třeba Tomáš Řepka.

Kdysi se trefně vyjádřil Pavel Srníček, snad k Edgaru Davidsovi či k incidentu Materazzi – Zidane z MS 2006 (nemohu jeho slova dohledat, ale to jedno, vždyť je to pravda i tak) zhruba takto: zbabělec je na hřišti chráněn rozhodčím, který neslyší, co následnou reakci způsobilo, a nezbyde mu, než trestat jen to, co vidí.

Opravdu na činu Ondřeje Kúdely nevidím nic chlapského. Tímto jenom připomínám očistu vlastního prahu či třísku v oku souseda a trám v oku mém.