„V Motole mají mrazáky, ale kde jsou další?“ tepe Babišův očkovací plán opozice

Zatímco v nadcházejících dnech vyjedou z továren firmy Pfizer první dávky vakcín do zemí Evropské unie, Česká republika stále čeká na podrobnější očkovací plán. Ten, který představila vláda, připomíná spíše obecné logistické schéma než opravdovou a detailní strategii vakcinace obyvatelstva, které mají k dispozici například v USA či Německu. Dokument se spíše zabývá počtem objednaných dávek, jejich výrobců a distribuce do nemocnic a očkovacích center, zároveň tak chybí podrobnosti k očkovacím kapacitám, způsobu registrace a indikace zájemců či velikost jednotlivých skupin.

Aktualizovaná vakcinační strategie ministerstva zdravotnictví, kterou schválila vláda, dostali opoziční poslanci 9. prosince do e-mailů. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) má český dokument stejný počet stran jako německý očkovací plán, obvinění z nepřipravenosti označil ve sněmovně za lži. „Není to pravda. Jsme připraveni,“ tvrdil dokola předseda vlády během interpelací minulý týden. Postěžoval si, že zatímco Velká Británie již očkuje, členské státy EU musí čekat na schválení vakcíny (což se v pondělí stalo), aby mohly začít očkovat ve stejnou chvíli zároveň.

„Z toho skladu Pfizeru v Belgii vyjedou auta najednou. Samozřejmě, že jsme připraveni. Protože my jsme nakoupili pět druhů vakcín. Pět druhů. První od Pfizeru bude teď schválena a předpokládá se, že přijde do České republiky asi 26. prosince tohoto roku. Takže 27. prosince, to je myslím neděle, přijde deset krabic, 9 750 dávek. V jedné krabici je 975 dávek. Při mínus 70 stupních je to dodáno do nemocnice Motol. Koupili si mrazák za 450 tisíc. A víme přesně, jak to budeme dělat,“ řekl bez dalších podrobností Babiš. Zmínil, že dle rozhodnutí resortu zdravotnictví se budou očkovat předně zdravotníci z covidových oddělení a senioři z domovů důchodců.

Jeho vyjádření k situaci okolo očkovacího plánu ale politiky příliš neuklidnilo. Dle mnohých jen prakticky přeříkal svůj strohý plán. „Takže víme, že v Motole si nakoupili mrazáky. Já se tedy ptám, kde jsou ty další mrazáky. Přibližně jsme se dozvěděli, že tedy další dávky přijdou potom. Tak se ptám: Kdy potom? Jestli byste nám mohl jenom konkrétně trošku říci aspoň měsíc, odkdy by bylo možné očkovat těmi jinými dávkami a jakým způsobem to tedy bude dále distribuováno a zda jsou připravena ta centra. Řekl jste, že budou lékaři a sestřičky v první linii. A kdo bude dále následovat?“ ptala se dál například poslankyně za STAN Věra Kovářová.

Odpovědí byla další data: „Váš problém je to, že vy nečtete ty materiály. Tady vám můžu číst: Pfizer, leden - 279 tisíc dávek, pacienti - 139 tisíc AstraZeneca, Moderna, je to rozepsané až do září. My jsme objednali čtyři miliony dávek od Pfizeru pro dva miliony lidí. AstraZeneca vakcíny jsme objednali tři miliony. Moderna, objednáno 1,908 milionu dávek pro 954 tisíc. Johnson & Johnson je jediná vakcína, která se očkuje jednou. Všechny ostatní dvakrát. To znamená Pfizer, ty, které naočkujeme 27., 28. prosince, musíme naočkovat do 21 dní. Je to tu všechno rozepsané,“ odmítal kritiku Babiš a zároveň tím neodpověděl na část kladených otázek.

Dodal, že sehnat mrazák na minus 70 je složité a že se několika dávek vakcín možná dočkají i v krajích. „Takže i to původní rozhodnutí, že se to bude vlastně očkovat jenom v Praze a v Brně, tak samozřejmě tam jsou nějaké úvahy, jestli těch 10 krabic rozdělat a vozit to dál. Na tom všem se pracuje,“ uklidňoval dál. Vakcinaci ČR měl kromě koordinátora očkovací strategie Zdeňka Blahuty, který zodpovídá ministerstvu, se měl chopit velení i zvláštní vládní zmocněnec. O víkendu se jím Babiš ale sám prohlásil.

Čekání na vakcinačního Godota

Premiérův výstup jen podtrhl skutečnost, že je aktualizovaná očkovací strategie sice na stole, ale věnuje se jen základní logistice a obecnému rozfázování očkování, zároveň ignoruje řadu dílčích kroků, které je třeba ještě vyřešit. Podle lékaře a poslance KDU-ČSL Víta Kaňkovského je třeba promyslet, jak přesně zapojit praktické lékaře do procesu, jak indikovat zájemce o očkování či případně včas vydat kontraindikaci (např. pokud měl pacient v minulosti špatnou reakci na očkovací látku), jak má fungovat rezervační systém a příchod na posilující dávku či jak se budou očkovat senioři s omezenou mobilitou. O těchto bodech jsme podrobněji psali zde.

Babišova zmínka o tom, že český očkovací plán je na počet stran stejně objemná jako ta německá, naráží na skutečnost, že západní sousedé ji mají opravdu detailní a precizní, rozfázovanou i na minuty. „Obsahuje informace o tom, jakým způsobem kdo, a dokonce i kde se bude očkovat, má postavená speciální centra, vyčlenilo vyškolený specializovaný personál, který bude očkování provádět, a stanovilo přesné datum, od něhož se rozjede plošné očkování. Česká republika žádný přesný logistický plán nemá,“ upozornila poslankyně Kovářová.

Nespokojenost nad stavem vládní strategie vyjádřili i Piráti, kteří zaslali ministerstvu zdravotnictví otevřený dopis podepsaný členy zdravotního výboru Petrem Třešňákem a Olgou Richterovou. V něm vypichují sedm dalších bodů, které očkovací dokument zanedbává, nebo se jim nevěnuje vůbec. V první řadě mu zcela chybí jakékoliv odborné zdroje, což dle autorů dopisu dále snižuje již tak nízkou důvěryhodnost strategie.

Dále vládní plán nijak nezohledňuje rozdílné biologické vlastnosti jednotlivých očkovacích látek, což může být pro některé indikační skupiny zásadní informací (pokud někteří z nich v minulosti prošli alergickou reakcí či vedlejšími účinky vakcíny na podobném principu). S tím také souvisí, jakým způsobem byly definovány jednotlivé indikační skupiny a jejich prioritizace. „Jako jediná země EU/EAA s již formulovanou očkovací strategií jste toto na dotaz ECDC nespecifikovali,“ napsali Třešňák s Richterovou. Zcela také chybí informace, jak velké tyto indikační skupiny jsou. Například Spojené státy tyto údaje zahrnuly do své infografiky už na podzim.

Ani v případě logistiky není plán uspokojivý. U jednotlivých fází očkování nejsou uvedeny odhadované kapacity, např. v rámci jednoho týdne, a stejně tak se neví, jak bude kapacita rozhozena mezi očkovací místa, od nemocnic po praktické lékaře. Dokument sice také zmiňuje, „proč a kdo spadá do prioritních skupin a která očkovací látka se bude používat u kterých skupin obyvatel“, to se ale bije s výrokem ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), že si zájemce nebude moct vybrat, kterou látkou se nechá naočkovat, pokud sám nevyjede do jiného střediska. V neposlední řadě chybí detailnější rozpracování komunikační strategie – věc, za kterou je vláda dlouhodobě kritizována v souvislosti s koronavirovou krizí, zabrala v celém dokumentu jen 10 řádků.