Češi vyhodí 56 kilogramů jídla za rok, v EU míří do koše trojnásobek

Většina potravinových odpadů v Česku připadá na domácnosti, zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem, ročně zde do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele. Vyplývá to z prezentace vedoucí oddělení potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství Dany Tříska na dnešní konferenci o potravinovém odpadu.

Na vykazování údajů o potravinových odpadech, které chce mít Evropská unie poprvé k dispozici příští rok, je ČR připravená, uvedla Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

Domácnosti podle dat ÚZEI vyprodukují 53 procent z potravinového odpadu v Česku, dalších 19 procent vznikne při zpracování a 12 procent ve stravovacích službách. Jedenáct procent potravinového odpadu připadá na prvovýrobu a pět procent na obchodní sítě. Restaurace a obchody hledají cesty, jak množství potravinového odpadu snížit, uvedli na konferenci zástupci jejich oborových sdružení.

V EU končí jako potravinový odpad 20 procent vyprodukovaných potravin, celosvětově se vyplýtvá třetina, uvedla Tříska. Unijních 88 milionů tun potravinového odpadu ročně je v přepočtu zhruba 175 kilogramů na osobu. Vyšší je tento údaj v jihoevropských státech, kde přesahuje 200 kilogramů na osobu za rok. V ČR se uvádí kolem 56 kilogramů ročně, řekla Tříska. Připomněla brněnský projekt na měření potravinového odpadu v domácnostech, podle kterého se v domácnostech ročně vyplýtvá zhruba 37 kilogramů na osobu.

Domácnosti nejčastěji vyhazují potraviny kvůli tomu, že je nestihly spotřebovat nebo je špatně skladovaly, ukazují data ÚZEI. Nejvíc se plýtvá ovocem a zeleninou, pečivem, často se vyhazují také zbytky uvařených jídel. "Nejméně vyhazujeme alkoholické nápoje," poukázala Tříska, což je ale podle ní dáno jejich dlouhou trvanlivostí.

Česko je připravené na vykazování údajů o plýtvání potravinami, řekla Bošková. V EU by se podle schváleného plánu měl snížit objem potravinového odpadu do roku 2025 o 30 procent a do roku 2030 o polovinu. První údaje mají členské ztráty poskytnout zhruba v polovině příštího roku za rok 2020 a následně v ročních intervalech za pozdější období. Do konce roku 2023 chce Evropská komise přezkoumat a zvážit, zda jsou stanovené cíle realizovatelné.

Vykazovat údaje o potravinovém odpadu bude ministerstvo životního prostředí z podkladů od ministerstva zemědělství, doplnila Bošková. Unijní státy by měly shromažďovat čísla za prvovýrobu, zpracování a výrobu potravin, maloobchodní prodej a další způsoby distribuce potravin, za stravovací služby a domácnosti. Mohou také poskytovat údaje o nakládání s potravinovým odpadem. Čísla z potravinářských podniků a domácností se budou získávat na základě výběrových vzorků, ne plošně. Možností, jak data získat, jsou mimo jiné statistiky z výroby, dotazníky a rozhovory nebo analýza složení komunálního odpadu, případně se čísla odvodí z posledních dostupných údajů.