Nadějí není Trump, změnu může přinést Orbán. Proč je nutné už teď budovat podzemní sítě

Loni na podzim vyšla v USA kniha Nežít ve lži. Autorem není Alexandr Solženicyn, ale soudobý Američan, který apeluje na soudobé Američany. Spisovatel Rod Dreher (54) tvrdí, že zkušenosti protikomunistických disidentů jsou pro dnešní křesťany a konzervativce obecně v USA čím dál podstatnější. Amerika se nám mění před očima, zoufá si Dreher, a bylo by těžké tu proměnu zastavit i pro serióznějšího lídra na pravici, než jakým byl a zůstává Donald Trump.

Mluvili jsme spolu před třemi roky, když jste propagoval svou Benediktovu cestu (česky vydalo nakladatelství Hesperion, 2018 – pozn. red.). Leckomu to připadalo alarmistické, ta představa, že křesťanům v Americe a vůbec na Západě nezbývá než se stáhnout do svých pevností, protože v politice už je válka prohraná. Po těch třech letech byste slevil, nebo si připadáte jako prorok?

Loni na podzim jsem mluvil s jedním protestantským farářem z Portlandu, kterého nedlouho předtím zdevastovala Antifa. I on mi říkal, že mu Benediktova cesta připadala alarmistická. V Portlandu, pokračoval, byli křesťané před čtyřmi lety považováni za neškodné podivíny. Dnes za zlo. To, co se právě stalo v Portlandu, říkal ten farář, se zítra rozšíří do celé Ameriky. Bohužel vývoj tímto směrem jde a ještě to akceleruje.

Jak jste přišel na to, že dnešním americkým konzervativcům by se mohly hodit bojové zkušenosti protikomunistických disidentů? Co byl první impulz?

Knížku Nežít ve lži jsem věnoval Ladislavu Kolakovičovi, chorvatskému knězi, který připravoval slovenskou katolickou církev na příchod komunismu. V roce 1943 uprchl ze Záhřebu, kde se ho nacisti chystali zatknout, přesídlil do Bratislavy, začal tam učit na Katolické univerzitě. Svým studentům říkal: Dobrá zpráva je, že Němci prohrají válku, špatná, že po válce v této zemi povládnou Sověti – a první, s čím začnou, bude perzekuce církve. Musíme se připravit. Začal organizovat katolické skupinky, složené většinou ze studentů. Uvažovali, jak se prakticky na tuto budoucnost přichystat. Biskupové jeho přátelům říkali, ať s tím přestanou. Kolakovičovi vyčítali, že jen zbytečně straší lidi, protože tohle se na Slovensku nemůže stát. On samozřejmě pokračoval. Měl nastudované komunistické uvažování, kdysi totiž chtěl jít jako misionář do Sovětského svazu. A když teď nad Československem spadla železná opona, síť skupinek, které Kolakovič vytvořil ve svobodnějších letech, se stala strukturou podzemní církve. Proto dnes tvrdím: My nevíme jistě, co bude zítra. Ale vypadá to dost zle, proto je třeba využít svobodu, kterou máme teď, křesťané i nekřesťanští disidenti, a budovat sítě. Jestli se stane něco opravdu špatného, jako byl puč v Československu v roce 1948, bude pro nás pozdě.

My jsme byli desítky let zvyklí vidět v Americe maják svobody, takže je pro nás těžké si představit, co se u vás děje kulturně a společensky. Přiblížíte nám to na jednom dvou konkrétních příkladech?

Vývoj začal akcelerovat tak od roku 2013. Vznikli Black Lives Matter, začalo posilovat hnutí LGBT. Po zvolení Trumpa se tento vývoj paradoxně ještě urychlil.

Celý rozhovor se spisovatelem Rodem Dreherem si přečtěte už nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO od čtvrtka na stáncích. Objednat si jej můžete zde.